Kacíři ve Zlaté Praze
16.02.2007
Jindřiška Kodíčková
Výtvarné umění
Od klasické výstavy, kde každý obraz je individualita i solitér, sám nese svou kůži na trh, jinými slovy kope sám za sebe, se nově otevřená výstava zásadně odlišuje. Skupina 35 umělců různého zaměření tu vypráví společný příběh, jenž působí na smysly i emoce. Právě ve společném úsilí a skvělé režii se skrývá její síla.
Výstava prošla úspěšnou zkouškou již v Brně, ale její přenesení do Prahy nebylo „pouhé“ okopírování. Realizátoři pochopili nový kontext, museli respektovat daný prostor-prostředí místy syrové, mnohdy připomínající nezabydlené prostory hal. V Praze tak vznikla zbrusu nová, originálně pojatá výstava, liší se od brněnské, i když obsahuje skoro stejné exponáty.
Dramatická instalace dokumentuje historické souvislosti, odráží dějinné šarvátky národnostního trojúhelníku Čechů, Židů a Němců, pro něž se právě Praha stala působivým ringem. Vyvrcholily sice neblahými událostmi na sklonku první republiky, ale dialog politického rázu mimochodem ani dnes není uveden na správnou míru. Jakýkoli pokus o smír se však počítá, a tato kosmopolitní výstava k němu přispívá. Může posunout pošramocené vztahy o notný kus dopředu. I o tuto vizi -porozumění v budoucnosti- se výstava opírá.
Návštěvník vstřebává unikátně sestavenou výstavu doslova všemi smysly. Právě v této symbióze je síla kolektivních instalací. Zrak vnímá obrazy, barvy, tvary, sluch pozitivně dráždí prostorem linoucí se hudba, instalace a objekty nutkavě nabízejí svá chladná, drsná, hebká, zdánlivě skutečná těla k pohlazení. Vše dohromady vydechuje nezaměnitelnou vůni pochopení.
Tak jako vyprávěný příběh není jednoznačný, i výstava rozdělena do několika celků i prostorů tak odráží určitá poselství. Expozice začíná ve druhém patře a hned vstoupíme na jakési jeviště zaplněné plastikami. Na cestu posvítí Zelený hrášek ( B. Dahlem) a ukáže Rytíře s ananasovou hlavou vytvořeného z čistě odpadních nebo rostlinných materiálů, ale nabitého nápady i energií (A.Gilbert). V druhé místnosti posečkáme mnohem déle, umělci tu výtvarnými a audiovizuálními prostředky evokují cestu středověké poutnice na pozadí Erbenovy balady Záhořovo lože. Malé předsálí je věnováno projekci na plátně i menším monitoru, kde se kontrastně prolínají pohledy do habsburské hrobky, na secesní mariánskolázeňskou kolonádu s radostným zpěvným poskakováním černoušků a melounovými helmami. Další sál ukazuje záběry z brněnského zahajovacího průvodu, kacířského majálesu, v kostýmech, jež jsou i současnými exponáty. Prostor zabydlují obrazy M. Tichého, J. Davida, J. Načeradského, V. Kokolii a dalších. Aby se tu nic neztratilo, na to dohlíží bizarní trojice psů (M. Gabriel) s vyceněnými zuby z ostnatého drátu.
Pak sestoupíme o patro níž a ocitneme se ve zlatém městě, s typickými siluetami a symboly Prahy. Ať už je to holešovická továrna, týnský chrám či židovské synagogy. Vystavená díla upomínají na židovské literáty a umělce. Vešla se sem i rozměrná fotografie Riverova nástěnného obrazu, nalezeného v brněnském sklepení.
Jako dramatický Gesamtkunstwerk inscenují umělci a kurátoři Astrid &Sourková a Markus Selg výstavu Kacíř a spol. – Zlaté město. Spojením uměleckých děl ze sbírky brněnského galeristy a sběratele Karla Tutsche s aktuálním uměním převážně z Berlína se jim podařilo v GALERII JIŘÍ &SVESTKA vytvořit kompaktní celek.
Výstava je přístupná veřejnosti do 10. března 2007 v GALERII JIŘÍ &SVESTKA.