Mamka sjela její exteriér, chtěla něco říct, pak máchla rukou a svezla se na křeslo ke svému muži. Měl v rukou nějaké papíry, krčil nos, jakoby se mu to moc nehodilo, ale když dcerunka řekla, „buďte tu hodní, staříci“, praštil s tím o zem a začal se věnovat své ženě víc, než bylo v kraji zvykem.
Páčky má holt každý jinde.
„Počkej, přece,“ řekla mírně paní a Lence bylo líto, když viděla, jak její rodiče se nemohou dočkat momentu, až vypadne.
Musela něco nahodit, něco drzého. Fosílie, ble.
„Kondomy jsou v mém stole,“ řekla s úsměškem a kdyby měla čas, asi by přidala pche, ale tatínek po ní hodil polštář a ona měla co dělat, aby stačila zavřít dveře. Začal jí zvonit mobil.
„Vychladni, Fale,“ řekla do telefonu, „vychladni, za moment jsem tam.“
Na nebi srp jak od Lady. Měsíc v jejich životě byla tak dlouhá doba, že o tom ani nechtěla přemýšlet, bůhví, co bude, bůhví, jestli oni.
„Poběž, Lenko, jede nám tramvaj.“
Tisknout se k sobě, celých pět zastávek.
Udělejte přestávku v čase. Teď!
Svůj vztah nechávali ostatním pěkně baštit. Pak se holčina odtáhla a chytla svého chlapce za uši a roztáhla mu je jak netopýrovi křídla.
„Ty vole, ty máš plácačky,“ řekla udiveně.
„Nešil tady,“ ukonejšil ji milý a mohutně se políbili.


Povídka volně navazuje na "Ticho školní přestávky". Příští část cyklu o dvou kamarádkách má název "Půlnoc v hospodské čtyřce".


^{Zdroj obrázku: www mesic.hvezdarna.cz, aoc.cz (upravila R.&Sindelářová)}