Narodil se 22. srpna 1922 v Praze. Jeho otec byl kožešníkem a přál si, aby syn kráčel v jeho stopách. Ačkoli mladý Kopecký zpočátku v otcově dílně pomáhal, touha po divadle ho přemohla.
V době německé okupace založil se svými přáteli divadelní kolektiv Tvar. Spolek sice třel bídu s nouzí, ale Kopeckému to chuť do hraní nevzalo.
Začátky s velikány Po válce, díky níž přišel o milovanou matku, se Kopecký seznámil s bratry Lipskými a účinkoval v jejich
Divadle satiry. Později se dostal i do Studia Národního divadla, odkud "byl odejit", protože ho považovali za oblíbence tehdejšího šéfa činohry Jindřicha Honzla. Proti tomu se tehdy vytvořila vzpoura a Kopecký musel jít s ním. Avšak na umělce, který má co říci, čeká šance za rohem. Díky hře
Tvrďák vytvořil dvojici s nezapomenutelným Miroslavem Horníčkem. Jak později Kopecký sám přiznal, na jevišti byli „milenci, v soukromí chladní přátelé“. Obdiv Kopeckého si získal jiný umělec, se kterým měl možnost později spolupracovat. Jan Werich. Tito dva se poznali na prknech
divadla ABC a Kopecký považoval Wericha za velkou osobnost, již obdivoval již za dob Osvobozeného divadla.
Oběť režimu? Hercův život také poznamenal režim, ve kterém se naše země v minulé době nacházela. I když mu v šedesátých letech jeho nejlepší přítel fotograf Jerry Pasternak nabízel, aby odešel do Spojených států do emigrace, Kopecký odmítl. Cítil se velkým vlastencem a českým hercem a nikde jinde by prý žít nemohl. Ovšem šířilo se o něm, že spolupracoval s režimem. Navíc na začátku let osmdesátých vystupoval v seriálu
Krok do neznáma, namířenému proti emigrantům. Jak později přiznal, stalo se tak na popud vládní moci a později měl Kopecký potřebu se morálně očistit.
Ach, ty ženy
Kopecký proslul jako velký milovník života, ale hlavně žen. Byl několikrát ženatý a jeho první ženou se stala známá herečka Stella Zázvorková. Nejednalo se o manželství bezdětné, dvojici se narodila dcera jménem Jana. Ta ovšem ve svých patnácti letech dobrovolně odešla ze světa. Poslední ženou Kopeckého života byla Jana Křečková, se kterou má dceru Barboru. Ovšem chuť na ženy Kopecký měl i v dobách manželství. Poslední ženě Janě nezbývalo nic jiného, než jeho zálety tolerovat. Možná, že nakonec víc než manželovou nevěrou trpěla jeho nemocí.
Maniodepresivní psychózou. Již před svatbou se u Kopeckého projevovaly stavy, kdy několik dní nemluvil, což se stupňovalo. Docházel na léčení do Bohnic a v této době například nakupoval věci bez rozmyšlení.
I za tohoto stavu dokázal sehrát spoustu úžasných rolí. Lidé trpící depresemi své nálady často skrývají, a proto by se dala pochopit věta, kterou Kopecký kdysi vyslovil:
„Humor je nejdůstojnější projev smutku.“
Miloš Kopecký zemřel 16. února před jedenácti lety. Poslední dny svého života strávil v léčebně v Bohnicích v Praze.
Divadelní angažmá Miloš Kopeckého: Divadlo Větrník, Divadlo satiry, Realistické divadlo, Národní divadlo, Semafor, ABC, Městská divadla pražská, Armádní umělecké divadlo, Hudební divadlo v Karlíně. Od roku 1965 Vinohradské divadlo.
Filmy: Adéla ještě nevečeřela, Svatby pana Voka , Pyšná princezna, Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, Byl jednou jeden král, Limonádový Joe a spusta dalších. Nezapomenutelná je ovšem jeho role v seriálu Nemocnice na kraji města, kde ztvárnil postavu doktora &Strosmajera.
Zdroje: jedinak.cz
Kovář Pavel, Kopecká Jana: Miloš Kopecký-důvěrný portrét, Eminent, Praha.
czech-tv.cz
Foto: jedinak.cz
Foto: mfplus.cz