Věří Helena Třeštíková v osud?
09.03.2007
redakce
Film
Helena Třeštíková vystudovala FAMU v Praze - obor režie dokumentárního filmu, od roku l974 pracuje v profesionální produkci, kde natočila okolo padesáti dokumentárních filmů nejrůznějších metráží většinou s tematikou mezilidských vztahů a různých sociálních problémů. Její cyklus časosběrných dokumentů Manželské etudy proběhl obrazovkou České televize v lednu a únoru 2006 a vyvolal nebývalý ohlas.
Tragický příběh Marcely Haverlandové zapůsobila na čtenáře tak, že uspořádali dobročinnou sbírku. V letošním roce Helena Třeštíková natočila o této další dokumentární film, nazvaný Marcela.
Proč si myslíte, že právě příběh paní Marcely Haverlandové způsobil v průběhu vysílání Manželských etud po 20 letech mezi lidmi takový zájem?
Marcelin příběh byl dramatický a dojemný. Marcela byla divákům sympatická tím, jak statečně nese svůj těžký život.
Co bude dál s Manželskými etudami? Chtěla byste za čas s těmi lidmi točit dál, chtěli by oni?
Určitě bych se chtěla k projektu po několika letech vrátit a aktéři Manželských etud s tím víceméně počítají. Nejde o to natáčet nekonečný seriál pro pobavení, ale využít času pro dokumentování toho, co si člověk bez odstupu často ani neuvědomuje – jakési skryté povahy doby. Docela si dovedu představit, že by v natáčení života další generace protagonistů pokračovala další generace filmařů…
Do jaké míry se z vašeho pohledu změnila za čtvrtstoletí česká rodina? Mladí lidé vstupují do manželství daleko později a je více párů, které spolu žijí nesezdány. I po narození dětí. Zdá se, že generace rodičů je více stranou, protože mladé páry obvykle mají kde bydlet a tedy své soukromí. Ale to jsou obecné změny, které vidíme ze statistik. Zřetelnou změnu cítím v životním tempu rodin. Dnešním rodinám život přináší více možností, více příležitostí a tedy i více možností odlišení. Nůžky mezi aktivními a pasivními se rozvírají.
Na jakých projektech v současnosti pracujete nebo jaké máte například v plánu? Je rozpracované pokračování o vězni Reném a pokračování příběhu, kterým jsem kdysi začínala. Tehdy jsem sledovala, jak se narodil jakýsi Honzíček. Postupně jsem se k němu několikrát s kamerou vrátila a v příštích dvou letech bych to chtěla dokončit. Dnes je mu třiatřicet a rozhodně nežije nezajímavým životem.
Míváte někdy potřebu komentovat životy těch, o kterých točíte? Rozhodně ne. Jsem pozorovatel.
Jak se vám opouští jednotlivé osudy, nebo s vámi jdou životem dál? Všechny lidi, se kterými jsem kdy točila alespoň podvědomě nějak sleduji, ale s většinou z nich jsem v přímém kontaktu. A nemyslím tím jenom péefka k Novému roku. Někdy i míchám postavy z různých filmů dohromady. Například jedna aktérka z filmu „Sestřičky“ se stala realitní makléřkou a sháněla byt Marcele z „Manželských etud.“
Věříte v osud? Jsem realista a věřím v aktivní usilování, ale jsou i události, které mi do takového konceptu nějak nezapadají.
Text rozhovoru dodala společnost Aerofilms, distributor dokumentárního filmu Marcela (více o filmu klikni).
Zdroj fotografie: aeoriflm.cz