„Vyškrábu ti oči, táhni pryč,“ křičela teď Fenka, tedy Felicie, na svou kamarádku z okna dolů ke dveřím a kolemjdoucí měli estrádu. „Vyškrábu ti oči a do ksichtu chrstnu kyselinu.“
Dalo se usuzovat, že z vody už přijely.
„Přestaň trojčit a pusť mě dovnitř,“ vemlouvavě, skoro prosebně, se ozvala ta druhá.
Bzučák přece jen za chvíli bzučel. Fenka vyběhla a na Lenku se vrhla, sotva vystoupala nad mezanín.
Holčičí rvačky jsou líbezné.
„Nebuď jak pitomá a pojď si na chvíli sednout,“ snažila se od sebe Lenka odtrhnout kámošku, když předtím jí určitě nějakou vrazila.
Na škvírku se otevíraly i ostatní dveře, v nich číhaly ochránkyně klidu, v pozoru, připravené rychle zavřít, kdyby se dělo něco vážného.
&Sly nahoru, ty dvě, kdo čekal něco jiného, bude zklamán.
„Nikdy bych nevěřila, že jsi takovej hajzl,“ řekla Lence domácí psice už u stolu.
„Vždyť se na sebe podívej,“ hodila hlavou Lenka. „Já blbá to udělala kvůli tobě!“
„Dík za péči,“ štěkla Fena.
„Jestli o tom nevíš, tak jsi poloviční. A ty kruhy pod očima, taky nic moc.“
„A tebe to tak dojímalo, že jsi musela Jindru klofnout, co?“
„Ne. Chtěla jsem ti jen dokázat, že nemusíš být jediná.“
„To já si nemyslím. On je, ale, takovej mimoň,“ zaštkala Fenka.
„Zase ne moc velkej,“ vzdychla Lenka, ale už se tomu zasmály.
„A co Fal?“ nemohla nepadnout tahle otázka při zatím životním rozhovoru slečen.
„Neustál to, oba zabalili, srabové. Co jsi čekala?“
Zpytavě na sebe koukaly. Co se jinak dělá v takových momentech?
„My jsme ti vězni na těch tangách, Lenko. My. Koupím ti taky jedny.“
„Hm. A hlavně s nima mávej na celou ulici,“ připomněla jí kámoška její jarní dopravní kolaps.
Objaly se.


S hrdinkami této povídky jste se mohli již setkat v "Půlnoci v hospodské čtyřce" (klikni).

^{Zdroj fotografie: bob-dave.cz}