Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  neděle 19.5.2024, svátek má Ivo 

Hledej

Sociální sítě



Webmagazín na Instagramu
Webmagazín na X Twitteru

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Já jsem zrcadlo. Podívejte se do mě na sebe.

02.04.2007   Lucie Hajduková   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Já jsem zrcadlo. Podívejte se do mě na sebe....tato slova pronesl Andy Warhol, vlastním jménem Andrew Warhola (6.8.1928 - 22.2.1987) Asi mnohým z nás se po vyslovení tohoto jména vybaví nejznámější osobnost pop artu. Mimo jiné se stal také grafikem, designérem a filmařem. Ve svém díle se dotkl i filozofické a psychologické otázky. Ale jaký byl Andy ve skutečnosti, proč pořádal drogové dýchánky, jaké měl názory a jaký byl jeho soukromý život, do kterého nezasahovala média, ví jen málokdo z nás.

Andy byl osobnost sama za sebe, nerad dělal věci, které činili jiní. Naprosto ho fascinovala americká konzumní společnost, do které se některými svými zvyky začleňoval. Zároveň to ale byl člověk tajemný až záhadný, čemuž příspívalo i to, že se nechával zastupovat svým dvojníkem Allenem Midgetem a ve 24 letech si své vlasy nechal obarvit na šedo.

Tohle vše souviselo s jeho jedinečným chováním a filozofií, kterou později sepsal pod názvem Od A k B a zase zpět. Popisuje zde své zvyky, názory a určitá období, kterými prošel.

Ale vraťme se na samý počátek, kdy se 22.2.1987 v malé vesničce Míková narodil Julii Warholové Andrew Warhola. Jeho dětství nebylo nejšťastnějším, v raném dětství ho postihla chorea a on tak byl upoután na lůžko. Tehdy svůj veškerý čas trávil poslechem rádia a společnými chvílemi s matkou, na kterou se upnul a žil s ní posléze až do konce života.

Jeho talent se projevil už na střední škole a později, když pracoval jako reklamní návrhář. Ve své tvorbě upřednostňoval znázorňování obyčejných, jednoduchých a všedních věcí, ve kterých viděl umění a ukazoval je světu - přímo vytvářel umění z reklamních objektů.

Jeho série Campbellovy polévky se stala senzací. Než si však Andy zažil svých 15 minut slávy, které trvaly něco přes 25 let, byl posedlý touhou stát se slavným a být bohatý. Snil o svém vlastním pořadu v televizi s názvem Nic zvláštního. Založil své vlastní studio Factory,
(Továrna) o kterém tvrdil, že je továrnou na lidi, ideje, pojmy, filmy i umění.

Tady Andy vytvářel veškerá svá díla, ať už to byly experimentální filmy založené na dlouhodobém snímání lidských činností bez jediného střihu (např. Spánek, Jídlo) nebo sítotisky.
Celá Factory pro něj byla inspirací, přestože zvenku se zdála být oprýskanou cihlovou budovou v obyčejné obchodní čtvrti, vevnitř byla unikátem. Pokrývala ji spousta aluminiové fólie, mimo jiné jí byla pokryta i okna, a spousta stříbrného laku.

Také Andy nosil paruku téže barvy. Ve Factory se setkávali "umělci", kteří se jimi teprve chtěli stát a opravdoví umělci doby jako Lou Reed, Bob Dylan, Jim Morrison a skupina Velvet Underground či Rolling Stones.

Později měla Factory i své stálé obyvatele, kteří v Andyho životě za tu dobu něco zanechali, pracovali pro něj nebo ho jednoduše fascinovali. Factory také sloužila k výrobě výtisků, bot, filmů a dalších děl. Přes všechno, co se ve Factory dělo, byl Andy křesťan a se svou matkou se každý večer modlil. Pak následoval jejich každodenní rituál, kdy spolu usedali k televizi a sledovali kreslené seriály a reklamy, což ovlinilo i jeho tvorbu.

Možná, že ji také ovlivnil interiér Factory - působil jako jedna velká odrazová plocha a připomínal jistý byt malíře Johna Grahama, který byl celý pokryt zrcadly, ta prý v sobě obsahují nejvíc vzpomínek. Chtěl stejného efektu dosáhnout i Andy?

Nebo to byla čirá náhoda vycházející z jeho budování kultu osobnosti? A souvisí to s
Andyho tvrzením : "Já jsem zrcadlo. Podívejte se do mne na sebe." ? Nebo v tomto
interiéru hledal "jen" inspiraci?

Byl to člověk, který se zajímal o kulturní dění a sledováním společenských rubrik byl přímo posedlý, zejména miloval klepy a katastrofické zprávy.

V 60.letech dospívá k názoru, že mezi obchodem a uměním neexistuje pevná hranice :"Největší umění je vydělávat peníze."

Andy umírá na vrcholu své kariéry na selhání srdce v newyorské nemocnici.

V roce 1988 3.května zakončil poslední úder licitátorova kladívka u Sotheby Parke Bernet desetidenní prodej Andyho pozemských pokladů, jež za svůj život stihl nashromáždit. Výtěžek z prodeje měl být převeden ve prospěch umělců a činil 25 313 238 dolarů.



Zdroj obrázku:zdroj: www.literatura.jinak.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.028 s