„Kdybychom spolu neudělali nějaké desky, nemohli bychom se nad nima scházet,“ řekne Jan Burian hned v úvodu tiskového setkání v divadle Na prádle, v předvečer svého půljubilea dne 22.3. 2007, když si k sobě na podium zve spolupracovníky, s kterými vytvořil před pár léty obtisk do hudebního vnímání nejen svých vrstevníků.
Jan Burian autor, muzicírující zpěvák. Dan Fikejz, producent, spolutvůrce. Vojtěch Lindauer, realizace. Ti stáli před léty u toho a nově vzniklé dvojalbum přišli uvést v život i dnes.

Hodina duchů se narodila a komu slovo přinášelo stejné vibrace jako hudba, nešel týden mezi lidi. I po tom trapně nevyměňoval pár dnů obsah talíře gramofónu. O tu symbiózu duší se postaral určitě jmenovaný kovkop, ale s ohromnou ideou „chápače“ hudební elektroniky, její možnosti a vizí nadčasovosti se vedle něj postavil Dan Fikejz. A k mikrofónu ve studiu zaskočili na chvíli přátelé jich obou. Mihli se tu performer Petr Váša, opušťák z vojny nadmíru užitečně prožitý, Zuzana Michnová, Filip Topol. U instrumentů najdeme dnešního hudebního pedagoga Jaromíra Honzáka u kontrabasu, Alana Vitouše, kde jinde, za bicími.
„Přátelství mezi elektronikou a člověkem, když ten člověk musí zvítězit,“ bylo krédo Dana Fikejze a vítězící člověčenství dýchá z alba pořád.
Střídmost, sžíravost a sebeironizace léty už vytříbená.
„Poslední dobou leccos mě děsí, leccos mě dráždí, leccos mě mate,“ zpívá Burian na konci osmdesátých let a cenzor je už tak apatický, že mu to snad ani nedojde. A mnohé jiné.
„Nic nevystihuje předrevoluční atmosféru přesněji,“ říká na přebalu alba Josef Vlček, největší rafan mezi současnými hudebními kritiky.
Vraťme se k úvodní „Noci jsou dlouhý“. Nejdou mi vtipy, konstatuje Jan Burian. Nevěřím.
O tři roky později vzniklo dílko, které dokáže přikovat člověka k židli, na níž už stejně sedí.
„To je krása, proč to nikdo nezpívá,“ zakřičel jednou Burian a protože se k tomu nikdo neměl, chopil se toho sám. Vzniklo album, kam Burian vložil svou muziku a za textaře si vzal 13 slavných českých básníků, včetně sebe a síla slova mohla střílet rachejtle vítězství.
„Neuvěřitelné smíření žánrových směrů, neuvěřitelná atmosféra,“ říká publicista Vojtěch Lindauer na adresu obou alb.
Na rýžovací pánvi zůstala kniha. S obsahem encyklopedickým. Encyklopedie vznikají týmovou spoluprací. I zde ji vystopujeme. Více v další stopovací hře.

Tiskové setkání v divadle „Na prádle“, 22.3.2007
Jan Burian a společenství přátel, 2 CD Hodina duchů a Poezie, z archivu Pantonu
vydáno k autorovým půlkulatinám