Opět se potvrdilo, že slova slavného fotografa neznamenají více než plynoucí mráček po modravém blankytu, byl tady a už není, rozplynul se. Na druhou stranu nevidět již nikdy bachraté báryšni laskané Saudkovým fotoaparátem, jejichž oteklé nohy protkané křečovými žilami dávají naději milionům žen, že nic není definitivní, by mnoho jeho fanoušků neuneslo. A proto se Jan Saudek opět vrací, dnes nikoli jako fotograf, ale malíř. Paleta s barvami, štětce a náměty svých proslulých fotografií nyní stojí v hledáčku rozporuplné osobnosti Jana Saudka. S foťákem to bezesporu umí, ale jak obstojí jako malíř?

Na to odpovídá současná výstava obrazů v Café bar Platýz na Národní třídě, již otevřel sám Saudek slovy: „Jsem malej. Moc se nerozkračujte, ať vám náhodou neproběhnu mezi nohama...,“ Postavou sice pomenší, v červenočerném ohozu, otec osmi dětí, partner nekonečného zástupu krásných žen, uznávaný fotograf, rozhodně k přehlédnutí není. Výstavu „pestrých omalovánek“, jak Saudek svým obrazům opovržlivě (nebo něžně mazlivě) říká, zahájil Miroslav Donutil a zazpíval Petr Bende.

Originální obrazy visí na stěnách kavárny a při prohlížení kolorovaných aktů a jiných neotřelých námětů jistě bude káva chutnat ještě lépe. Obrazy, tak jako jeho fotky, vzbuzují emoce. A emoce, byť ambivalentní, jak víme, jsou motorem a smyslem života.

Café-bar Platýz: Jan Saudek. Vernisáž 25. března 2007

Zdroj fotografie: svet.czsk.net