Jak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořitTichá domácnostRomeo a Julie věku pokročiléhoPromiskuita Svátky vánoční
Knižní leden5 významných kulatých výročí české kultury8 překvapivých faktů o kultovním Jurském parkuFantomová bolest – česká premiéra působivého tanečního dramatuTanči aneb pohybovník KVÍZ: Jak moc znáte oscarové filmy? Ukažte se!Po kafkovsku nejen o Praze4. února, den boje proti rakovině: Počet lidí s touto diagnózou roste...Vrcholí „Line“ edice Suprahonu – Blues Rock Line 1968-89Láska k temnotámKdysi tady hořel oheň - román Anny WinterovéForman na Letní scéně Musea Kampa
Ze svaté trojice slov, jež by zde postačila, z neznámého podnětu, já nezdárný veršolov vytáhnu šňůrou díla z těch slov celou roletu, snad báseň nezastíní, co jasná fráze míní: Jsi první důvod k básni, mé pousmání nad sny, můj těžký poklade v mých ztrátách nalezený, tím, kdo mě okrade o váhu jsem vždy já sám, mou sopečnatou zemí jdeš dát sbohem pustinám. Má družko na majáku, mé světlo společnosti, má zaháněčko draků, co smíchy vzpíráš mosty. Má duše v svůdném chrámu, ty tělo dobývané, mých rukou vlnolame, jež poznávají dámu… Má dlani ve vánici, mé slunce v smutku luny, můj dešti skrápějící dno vysychavé tůni, studno žízně u mých úst jen nenech mě být sytý, lásko, střídej hod a půst, ať nezatuchneš k pití. Má milá, přítelkyně, má sestro, zpovědnice, má touho pokořit se a říci: vysvlékni mě… Ač… už tu leží strhán šat veršů ke Tvým nohám, kotvám sličných lodiček, nahý básník dopíše: Mé srdce poraněné Tvým srdcem při úderu, ta rána u pramene, z níž stále krev si beru, dej, ať se nezahojí. Má, lásko, jsme-li svoji, buďme stále také svým nepřestajným tajemstvím. |
ó ó ó
Óóó, jedno z mých já, to rádoby umělecké, bylo polechtáno a těší se na pokračovaní...Krása:-)
Píseň zbloudilého trubadúra
Krasne , kdyz takto umis psat pro jineho, urcite ji milujes a to je moc pekne, at Ti to vydrzi a jsi s ni stasten.Z
Jako vždy překrásné dílo, Aleši.Takhle si představuji povedenou báseň. Díky a těším se na další
Moooc krásné a oku lahodící, každé ženě snící, jen tak dále.
Óóó, zbloudilý trubadúr vám děkuje, ale doopravdy je nejvíce vděčen své partnerce - ona je můj tryskající cůpek inspirací, kterému jen přikládám sponu veršů.
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.