V současné době je trendem přijímat do modelingového kolotoče stále mladší a mladší modelky. Myslíte si, že je to pro mladé dívky dobré? Ne každá může nablýskané pozlátko modelingu ustát..

Chodí nám sem i maminky s dvanáctiletými holčičkami, které však zatím přijmout nemůžeme, protože do zahraničí smí dívky většinou vyrazit až v patnácti. Čtrnáct let je minimální věk, abych na modelce mohla začít pracovat. Ale pokud je dívka opravdu výjimečná a má předpoklady, můžeme si ji v agentuře zaregistrovat a takzvaně hlídat pro budoucí spolupráci. Ještě něco k výjezdu dívek a věkové hranici, jak už jsem se zmínila dříve, pokud se dívka domluví anglicky, je inteligentní a její rodiče souhlasí, může vycestovat například již ve 14 letech. Příkladem je naše Barbora Břízová, která odletěla ve 14 letech sama do Tokia a vše tam lehce zvládala. Ale v agentuře máme i šestnácti, sedmnáctileté slečny, které bych se poslat někam samotné bála. A co se týče “pozlátka modelingu”, než dívky vycestují, vše s nimi důkladně proberu a vysvětlím jim každý detail k tomu, co mají očekávat při svém prvním výjezdu do světa modelingu. Velmi často totiž mívají zkreslené představy a příliš vysoká očekávání.

Dlouhou dobu jste žila v Paříži. O Francouzích je známo, že se umí moderně a zároveň vkusně oblékat – myslíte si, že se jim Češi jednou vyrovnají?

Francouzi investují mnohem více do svého oblečení, bot i kosmetiky. Je to také asi proto, že mají více peněz nazbyt než my. Češi si raději dojdou na pořádnou večeři a peníze, za které by si mohli pořídit něco nového do svého šatníku, projí. Je tu zatím celkem uniformní styl, lidé nakupují v podobných obchodech a tolik do oblečení neinvestují. Ale řekla bych, že se umíme oblékat vkusně, alespoň co se Prahy týče. Ve Francii je více soukromých butiků, mladých návrhářů, zájem o módu je už jaksi zakořeněný v jejich povaze. Hlavně Pařížani jsou tak trochu pokrytečtí, dají hodně na to, co si o nich a o jejich stylu pomyslí ostatní, a tak možná právě proto investuji tolik času a financí do svého vzhledu. Češi jsou zase takoví opravdovější.

Zabýváte se i fotografováním – můžete nějak blíže specifikovat, jak dlouho vlastně fotíte a co vše je objektem vašeho hledáčku? Nechystáte v blízké době nějakou výstavu?

Své první snímky jsem pořídila už ve 14 letech, zkoušela jsem fotit své dvě sestry a fotografování mě chytlo. Když jsem pracovala jako modelka v zahraničí, snažila jsem se odkoukávat od fotografů, poznávala jsem různé styly. Hodně jsem fotila především v Paříži, kde jsem mohla využít toho, že spousta mých kamarádek byla modelkami. Tam jsem si také vybudovala své portfolio. Fotím tedy módu, portréty, uměleckou fotografii. Svou první výstavu černobílých fotografií s názvem Praha - Paříž plánuji koncem května, zřejmě v restauraci HOT na Václavském náměstí. Fotky by tam měly být k vidění zhruba měsíc.

Chcete se tedy někdy fotografováním zabývat na plný úvazek?

Určitě. Volím teď takovou mírnější cestu vzestupu, nesnažím se nic uspěchat a musím říct, že mi to zatím vychází velmi dobře.

Přirozeně máte blíže k módní fotografii. Neuvažujete ale o změně, nejste už někdy modelingem přesycená?

Na svých fotkách zachycuji především dívky a nerada bych tento svůj styl měnila.
S tím, co vytvářím, jsem maximálně spokojená. Ale stane se, že přijde klient a chce nafotit např. interiér, květiny, produkty, atd. Nabízenou práci většinou neodmítám, i když je mimo mé zaměření.

Děkuji za rozhovor. 

První část rozhovoru: (klikni)
Zdroj fotografií: www.miladafiserova.com