Ráda čtu mezi řádky
09.05.2007
Jaromír Komorous
Hudba
Mluvili jsme spolu po koncertě v Českém muzeu hudby. Výstavu, zde uváděnou, koncipoval Petr Nikl. Nejde po levném efektu. Poctivost v kumštu je jeho krédo. Jedno, zda je zrovna víc výtvarník, muzikant či divadelník. Zpovídaná Zuzana Dumková vylétla ze stejného hnízda.
Kamarádí se hodně vaše hudba s výtvarným pojetím Petra Nikla?
Má spřízněnost s Petrem není čistě náhodná. Jeho renesanční, hravý a perfekcionistický přístup k tomu, co dělá, je mi blízký. Vážím si jej jako umělce i jako člověka. On je skvělé a pro mě inspirativní médium. V minulé sezóně mě přizval, coby spoluhráčku, do svého divadelního projektu Tětiva snu. Jedná se o hudebně divadelní improvizaci na které se, kromě mne, stabilně podílí ještě herec Tomáš Gaston Pospíšil, saxofonista Marcel Bárta a kontrabasista Petr Hepnar. Na mě připadá role zpěvačky, hráčky na kytaru a perkuse. V rámci Orbisu jsme samozřejmě představení v Muzeu hudby uskutečnili.
Ve vašem zpěvu má nezastupitelné místo jazzový scat. Do jaké míry je to otázka jakési řízené improvizace a chtěné kompozice?
Je to tak půl na půl. Všechny skladby mají pevnou formu a aranžmá. Přístup k nim mám nadstavbový, jazzový. To znamená, že svůj zpěv neustále obměňuji, nikdy nic neopakuji ...téma zazpívám pokaždé trochu jinak, sóla předem nepřipravuji. Prostě jdu dál. Stejně tak fungují i mí spoluhráči. Jinak bychom se asi unudili k smrti.
Používáte svůj hlas kolikrát jako nástroj. Věděla jste hned, že mu budou slušet v kapelovém posazu dechy, zde saxofony a trumpeta?
To jsem věděla v momentě, co jsem chtěla dechy do své hudby. Mám ráda vokální a vůbec vícehlasou hudbu, bohatou harmonii. Baví mě nejen zpívat sólově, ale používat svůj hlas jako doprovod, součást celku, sloužit a vytvářet zajímavé vokální barvy. Spojení hlasu s dechy mě vždycky lákalo. Když mi bylo tak 23, oslovila jsem Marcela Bártu, trumpetistu Františka Kučeru a saxofonistu Bedřicha &Smardu a přizvala je do své tehdejší kapely Katchatawa. Měla jsem jasnou představu a napsané party po svém. Učila jsem se dechy aranžovat "za jízdy". Jsem člověk praxe. Kdo jiný než-li sám muzikant vám poradí, jak máte pro jeho nástroj správně psát? A v tomhle mě pánové podpořili dokonale.
Texty vašich písní nejsou příběhy. Jsou to imprese. Krátké a působivé. A pak vše domaluje hudba. Je to otázka aranží nebo už skladby?
Ale jsou to příběhy! To se jen zdá. A navíc mnou samou skutečně odžité. Miluji abstrakci, která má hlavu i patu. Ráda čtu mezi řádky. Jak v hudbě, tak ve slovech. Většinou hudbu tvořím ruku v ruce s textem. Vždycky vím, co chci hudbou vyjádřit, jak podpořit text a kdy podpořit textem hudbu. Je to alchymický proces, na kterém se v závěru podílí celá kapela.
Upoutala mě nitěrnost konců skladeb. Ze všeho přes pianissimo do ticha. Sebekontrola všech na jevišti. Je to otázka jen té kázně hráčů, nebo i jejich techniky?
Kluci jsou především špičkoví hráči a vynikající a tvořiví muzikanti. Každý z nich skládá vlastní hudbu, každý z nich má představu o svém nástroji - o své roli v této formaci. Každý z nich má svůj styl. Kapela Balance je tvořena z výrazných osobností, kteří posouvají hudbu stále do budoucnosti.
Jenom nám na závěr řekněte, kdy bude album "Balance" hotové?
Je to mé oficiální debutové album a momentálně prochází závěrečnými porodními bolestmi....Dělám na něm sice už od minulého dubna, ale kdybych čas strávený ve studiu sečetla, dalo by to dohromady tak měsíc intenzivní práce. Čeká nás ještě míchačka. Do konce června ho chci mít dokončené. Křest plánuji na září 2007. Kmotrem bude Petr Nikl a legendární a osobitá písničkářka Dagmar Andrtová. Třetí kmotrou bude Lucie Kukulová - zakladatelka hudebního vydavatelství Amplión u něhož CD Balance vyjde.
Děkuji za rozhovor.
Zdroj fotografie Zuzany: akord-jazz.com