Co se týče obsahu, opět glosuje své aktuální problémy s humorem jí vlastním. Píše s upřímností a nebere si servítky, taky proto se její knihy staly oblíbené zejména mezi ženami. Není pochyb nad tím, že každá žena se zde určitě pozná, ať již jen v jedné větě či provází čtení celého díla souhlasným pokyvováním hlavy. Deník nemožné matky je lehkým zábavným dílem a dobrým společníkem na cesty jak krátké tak delší (i když osobně myslím, že pokud se pustíte do čtení, nebudete chtít knihu opustit ani na moment, dokud si konečně nedočtete, jak to vlastně dopadlo). Pokud se tedy nechcete věnovat nečemu duchaplnějšímu a nové informace vás zahlcují ze všech stran, rozhodně neuděláte chybu, když na knižním pultu sáhnete po této knize. Neobohatí vás sice o nové poznatky, za to vás ale pobaví a zjistíte, že v tom nejste sami. I jiní mají tytéž problémy a zejména s dětmi, díky autorčiným příběhům se tak skvělě odreagujete od všedních starostí, avšak od knihy opravdu nemůžete očekávat víc než zábavu.

Při čtení si nejspíš pomyslíte, že Stephanie Calmanová vám tyhle příběhy prostě vzala. Toto se přece stalo vám a docela nedávno že? Vždyť kolikrát jste již vy sami vzdorovali výrokům typu, že jste lakomí, protože všichni rodiče dětem dávají zmrzlinu (v nejlepším případě třikrát denně) jen vy ne, nespravedliví, když je posíláte brzy do postele a necitelní, protože jste jejich sourozenci dali o sušenku více.

Také ranní zmatky autorka nepokládá za cizí, sama má dvě děti (a manžela), takže její rána jsou opravdu pestrá. Neschází ani časté hledání věcí - kousků oblečení(kravaty pro manžela), slabikář (pro syna Lawrence), zápisník (pro dceru Lydii), akceptování nových a nových požadavků dětí, které jako by nevěděly, kdy přestat a rovněž přemýšlení nad tím, zda vlastníte jakousi věc sopečného původu, neboť Lydie má dnes ve škole Sopečný den a to vše se na vás sesype během pěti posledních minut před odchodem. Svědomitá matka a manželka však mlčí, trpělivě hledá, odpovídá pouze na dotazy a to poslední, na co myslí, je ona sama. Proto běhá po domě oblečená neoblečená, učesaná neučesaná a co si budeme povídat- nenamalovaná. Ocení však její snahu manžel a děti dostatečně, nebo to, co pro ně děláte přijímají jako běžnou věc, jedním díky napůl úst?

Autorka je také zakladatelkou populárních webových stránek Klubu špatných matek (www.badmothersclub.co.uk).



Ukázka:

"Lawrenci, opravdu potřebuji, aby sis dal vyprat svoje špinavé oblečení."
" OK. Ale mám tolik jiných starostí!"
" Jako třeba?"
" Násobilka osmi, do jaké půjdu školy..."
"To ti nikdo nebere. Domluvili jsme se, že budeš dávat oblečení do prádla, když ti zvýším kapesné, a tys to neudělal."
"Ale já jsem tak unavený..."
"Dobrá, jak myslíš, že se cítím já?"
"Ty si hovíš celý den."
"No vlastně..."
"A stejně nejsem tvůj sluha."
Kde slyšel tu větu? Zauvažuji..

Knihu Deník nemožné matky od Stephanie Calmanové vydalo nakladatelství Fragment v roce 2007

Zdroj fotografie: www.fragment.cz