Pověst, jako epický útvar lidové slovesnosti, mívá pravdivé jádro. Pak se stává obětí svérázného převypravování, dokrášlování, dramatizování a postupně ztrácí na věrohodnosti. Pověsti, původně místně i časově lokalizovány, se postupně stávají nadnárodním majetkem a cestují hranicemi území i času. V nějaké fázi se jich chopí sběratel-spisovatel (Homér, Hájek, Svátek či Jirásek) a jím zaznamenaná forma začíná nový život. Některá klišé jsou tak pevně zakořeněna, že se stávají v myslích lidí skutečností (holubičí povaha starých Čechů, existence Libuše, malost českého národa apod.) nebo dokáží aktivně formovat názory, stávají se tradicemi, mýty ( RZH, RKD). Legendy mohou mít oslavný, kultovní charakter ( Hus, Žižka, Karel IV., TGM) nebo nepřátelský (Jidáš, Pilát, Koniáš, Boleslav I.) . Tato variabilita se dá obecně využít i zneužít.

Významný český literární historik a filozof Karel Krejčí se vydal po stopách pražských legend, které většinou přesahují hranice města. Snaží se vypátrat jejich původ, jež nemusí být pražské provenience, protože v jiném pojetí žily svůj život i jinde (doktor Faust, kouzelníci na královských dvorech, Golem). Sleduje, kdy a jak se staly součástí literatury a jak se postupně proměňovaly v mýtus, to znamená silný příběh, jenž byl vytvářen různými náhledy a sám spoluvytváří názory. Autor, inspirován A. Jiráskem, jemuž se podařilo pevně zakonzervovat pověsti, se ale nespokojuje s jejich převyprávěním, ale hlouběji sleduje celý cyklus jejich proměn v čase i místě s důslednou úporností vědce, kriticky interpretuje jejich aspekty s erudicí historika a popisuje se vzletem básníka.

Ze značné záplavy pověstí si Karel Krejčí vybírá ty klíčové, jež měly zásadní vliv na formování obecného povědomí, i třeba proto, že se jejich podstaty inspirativně zmocnili malíři, spisovatelé či skladatelé. Provede nás bájným Vyšehradem nad stříbropěnnou Vltavou, slavnou královskou Prahou. Nechá plakat na tragických místech Bílé hory nebo staroměstském popravišti, abychom se vzápětí povznesli do dob slavných. Pitoreskní a fantastická doba Rudolfa II. nepřestává znepokojovat ani dnes. I další období přináší pestré, tajemné, nesrozumitelné i jiskřivé události, zanechávající svůj nesmazatelný otisk.

Při četbě skoro napínavé knížky se rojí otázky, zda dnešní doba je schopna aktivně uchovat dědictví legend či je sama vytvářet. Drby se sice rojí jako houby po dešti, ale mají jepičí život a nic zásadního nepřinášejí. V tomto smyslu měli naši předkové život bohatší, barvitější, hlubší právě proto, že dokázali s legendami skutečně žít. Nám možná zbudou jen ty knihy, ale ráda bych se mýlila. Legendy si zaslouží nejen žít, ale i růst.

^{Knihu Praha legend a skutečností, autor Karel Krejčí, vydalo nakladatelství XYZ v roce 2007
Zdroj fotografie: www.xyz-knihy.cz}