V úterý 26.6. výstavní síň Masné krámy Západočeské galerie v Plzni obsadili zástupci Umělecké besedy. 33 současných sochařů a malířů sdružených ve spolku vzniklém někdy před 140 lety.
„Vědomí o člověku“ není zde krédo, tím zůstává
„snaha o vymanění českého umění z provincionalismu“, ale název výstavy. Lyra se třemi strunami a třemi květy ve znaku symbolizuje kumšty ve spolku sdruženém. Literární, výtvarný a hudební. U zrodu stáli Smetana, Mánes, Hálek. Pak třeba F. Ženíšek a J. V. Myslbek. Spolek umlčela husákovská normalizace v roce 1972. Činnost obnovena, jako další spolkový život v roce 1990.
Upozorňovat na jednotlivé práce znamená ublížit ostatním. K dialogu mezi dvěma odlišnými formami uměleckého projevu bez šablonovité kategorizace dochází od prvního k poslednímu vystavenému artefaktu, plátnu nebo kresbě.
Úvodní slovo přednesl Richard Drury, kurátor výstavy za Uměleckou besedu. Obrat Vědomí o člověku použil už v roce 1946 teoretik a kritik Karel &Sourek.
Richard Drury oživil jeho slova a charakter vytyčené cesty. Smíření se s křehkostí a vlastní nedokonalostí, s lidskou smrtelností.
Záštitu nad výstavou převzal
senátor MUDr. Richard Sequens. Použil odvážnou metaforu, když chirurgy zařadil ve své kratičké úvodní řeči do rodiny umělců. V jejich případě mám raději skvělé řemeslníky. Úhel pohledu.
Ve čtvrtek 28.6. ve výstavní síni „13“ Západočeské galerie odstartovala vernisáží výstavu „Jaroslav &Sváb“. Málokdo má to štěstí, aby se setkával tak často v praktickém životě se svou tvorbou jako on.
Táborský rodák své rodiště v tvorbě netají. S tamními motivy se potkáváme často.
Rodina &Svábova se pak zabydlela v Plzni. Jaroslav &Sváb byl především grafik a s jeho prací jsme se určitě potkali. V knihách, na jejich obálkách, na bankovkách. Linoryty jím signované jsou neobyčejně čisté a jasné ve svých liniích i barevnosti. Černá a bílá se mu staly vyjadřovacím prostředkem největším. Sdělení světu není nikdy zašifrované a i náhodný divák pocítí v myšlenkách srozumitelnost, s jakou umělec hovoří.
Vernisáži byly přítomny i jeho dcery.
Monika &Svábová, pro mě ikona ženského herectví v Plzni, poděkovala
ředitelce galerie Janě Potužákové, nejen za úvodní slovo, kytičkou. Ikona zdejšího mužského herectví,
Pavel Pavlovský, strhujícím způsobem zarecitoval báseň Jiřího Ortena „Dopis Karině“.
Obě výstavy se otvírají prázdninovým návštěvníkům přesně. Současnost Umělecké besedy a bohužel už minulé svědectví Jaroslava &Svába promluví v letošním létě ve městě hlasitě.
Zdroj fotografie
www.zpc-galerie.cz