Druhá světová válka pořád zůstává mementem, ještě žijí přímí účastníci, jejichž ústa křičí obvinění a ještě dlouho odžita nebude ani jejich potomky. Cílem ovšem není zapomenout, ale pochopit. Proto se historikové tomuto tématu nevyhýbají. Právě vychází druhý díl XV. svazku Velkých dějin zemí Koruny české, který se věnuje válečnému období od června 1941 do jara 1945.

Rok 1941 se stává zlomovým, neboť evropský konflikt vyvolaný rozpínavostí Německa, se rozšiřuje na světový (v červnu je napaden SSSR a v prosinci USA). Nový rozměr získává i situace v Protektorátu, protože do Prahy přichází R. Heydrich s razantními změnami v okupační politice, včetně odsunu Židů a Cikánů do koncentračních táborů a decimace domácího odboje. Tato brutalita říšského protektora sice byla potrestána, ale zdvihla novou vlnu běsnění vrcholící ve stanném právu se všemi důsledky. Spolu s neúspěchy Německa na východní frontě začala v dalších letech znovu stoupat naděje domácího odboje i ostatních obyvatel. Na jedné straně pořád pokračují odsuny, mládež odchází na nucené práce, na druhé stoupá snaha o aktivnější postup proti okupantům. Nechyběla ani kolaborace, ani rezistence.

Autoři Jan Gebhard a Jan Kuklík sledují i významné boje československých jednotek na válečných frontách a aktivity zahraničních odbojů, jak komunistického, tak západního, a počínání exilové vlády v Londýně. Publikace se chlubí značným rozsahem a tak umožňuje podrobnější a specifičtější rozbory, které mnohdy uvádějí věci na jinou míru, než jsme znali. Např. na problému s přijatou vojenskou pomocí Vlasovců a pak rychlého politického vystřízlivění se jasně dokumentuje, že v ještě krvácející Praze se už opět pletichařilo, politizovalo a hledala se ta „nejvýhodnější“ východiska do budoucna. A to samozřejmě není jediný případ, spíše naopak, politické zájmy všech zúčastněných manipulovaly s veřejným míněním, opravdovým vlastenectvím a touhou pomoci. Je ironií osudu, že mnozí padli za úplně jiné cíle, než tušili. Kdy už konečně tohle pochopíme a budeme schopni to aplikovat do dnešních, stejně politicky manipulovaných, reálií? A řešit bychom mohli alespoň nyní spoustu závažných problémů.

Přínos celé této velkolepé řady spatřuji ve snaze uchopit české dějiny komplexně v širším a hlubším záběru a umožnit i laické veřejnosti na výsledcích historiků participovat. Publikace čítající 740 stran odborného textu, dobové fotografie a další názorné dokumenty asi nebude klasickou četbou. Právě seznam literatury a rejstřík umožní širší použití knihy jako studijního materiálu, jenž ocení studenti vysokých škol i milovníci historie.

^{J. Gebhard, J. Kuklík: Velké dějiny zemí Koruny české, svazek XV.b vydalo nakladatelství PASEKA v roce 2007
Zdroj fotografie: www.paseka.cz}