Hrad opřádá další spousta pověstí. Například se zda nacházela věhlasně známá lidomorna, hluboká zhruba 20 metrů a to v podzemí hukvaldského hradu a v přízemních prostorách. Dnes se toto místo nachází v rozvalinách.

Další pověst vypráví o zazděném preclíkáři, jehož duch podle vyprávění dodnes bloudí hradem. A to proto, že se hukvaldskému hejtmanovi Maxmiliánovi Harasovskému zalíbila dcera Markétka již zmíněného preclíkáře Světlíka. Ten ji však nechtěl hejtmanovi vydat a tak ji skryl, za to jej pán krutě potrestal zazděním zaživa. Během noci se však nad zdí objevily dvě ruce, poddaní tedy rychle přistavěli další kus zdi, který by je zakryl. Do dalšího rána se ale ruce objevily znovu. Objevovaly se stále, až do doby zardoušení hradního pána. Jednou za měsíc za úplňku lze i dnes spatřit dvě moukou obílené ruce…

Nalezneme zde také spoustu další neméně zajímavých pověstí, které hrad opřádají do roušky tajemství, činící jej tak zajímavým. Pokud bychom se chtěli dostat stručně k historii hradu, musíme říct, že jej postavili zejména pro to, aby chránil jednu ze stran úvalu Moravské brány. Jeho vznik ale halí také tajemství, neboť se dochovalo velice málo písemných pramenů, první zmínky datujeme do doby 1285, přičemž jeho počátky sahají asi do poloviny 13.století.

V zásadě se však dá říci, že za zakladatele můžeme považovat německá hrabata z Hückeswagen. Pokud byste si chtěli název hradu odvodit rozumově nebo nemáte rádi pověsti asi dáte přednost vysvětlení, že hrad pojmenovali noví majitelé Hukenswald. Odtud se zřejmě vyvinul jeho současný název. Na hradě se až do roku 1948 střídali různí vlastníci, než jej v tomto roce zestátnili.

Pohled na hrad ve dvacátém století by nám asi mnoho potěšení nepřinesl, stala se z něj dávno opuštěná ruina. Zde se nabízejí tři hlavní verze jak k tomu došlo. První praví, že se tak stalo díky rozsáhlému požáru, který na hradě vypukl díky bouřce, jejíž blesk zasáhl dřevěnou hospodářskou budovu nacházející se na hlavním nádvoří. To zapříčinilo rychlé šíření ohně a rozsáhlé ničení hradu. Druhá verze zastává názor, že hrad zapálili úředníci, kteří na hradě pracovali. Poslední verzi, která by měla být skutečností tvrdí, že hrad chátral již delší dobu a během požáru, který hrad zničil ještě více, se na hradě už přes dva roky žádní úředníci nenacházeli. Po požáru nenásledovala žádná oprava, jen další chátrání také v podobě rozebírání hradeb vesničany z obce. Naprosto zpustlý hrad se dočkal nejnutnějších oprav teprve v 19.století, kdy už jej prezentovali jako romantickou zříceninu a pěkné místo na výlet. Toto tvrzení platí dodnes.

Zajímavým jej nečiní jen pověsti, historie ale také jméno jež je s ním pevně svázáno. Leoš Janáček, hukvaldský rodák a jeden z našich nejznámějších českých skladatelů. Jeho památka se zde velice ctí, počínaje pamětními deskami umístěnými na budově školy a na dvou dalších domech v obci. Při procházce rozsáhlou oborou jež vznikla v roce 1730 a která slibuje nádhernou přírodu okolo, včetně zvířeny, můžete spatřit cestou k hradu pomníček Lišky Bystroušky. Na Janáčkovu počest se zde také každoročně koná Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy.

Kromě festivalu, jež se teď nachází zhruba v polovině se můžete v průběhu každého roku těšit například na Rytířské slavnosti, jíž se účastní skupiny historického šermu,divadelní představení, folkové koncerty a v neposlední řadě slety čarodějnic a strašidel.

Návštěvní doba :
květen - srpen (denně mimo pondělí): 9:00 - 18:00
září (denně mimo pondělí): 9:00 - 17:00
* polední přestávka: 12:30 - 13:00

Vstupné:
dospělí: 40,- Kč
studenti, důchodci: 30,- Kč
děti od 6 do 15 let: 20,- Kč
děti do 6 let 10,- Kč
ZTP 20,- Kč
ZTP-P zdarma (jeho průvodce 20,- Kč)
psi (zásadně a pouze jen na vodítku): 10,- Kč




Zdorj fotografií : http://www.janackovy-hukvaldy.cz/