Jako by odlišní lidé neexistovali
05.08.2007
redakce
Společnost
Pro začátek bych ráda vysvětlila pojem „dobrovolnictví“. Můžeme ho definovat jako činnost konanou ve prospěch druhých bez nároku na finanční odměnu. Tuto činnost dobrovolníci samozřejmě konají zcela svobodně a pouze z vlastní vůle. Odměnou pro ně jsou zajisté zkušenosti, které při práci získají a hlavně dobrý pocit z vykonané práce.
Trocha historie
U nás došlo k velkému rozmachu dobrovolnictví za první republiky, kdy vznikalo mnoho organizací. Bohužel se většina těchto organizací za německé okupace zrušila. Po válce organizace opět začaly vzkvétat, ale s nástupem socialismu opět zmizely – majetky nekomunistických sdružení se zkonfiskovaly, organizace se rozpustily či násilně přetvořily, popř. se vytvořily nové. A lidé se naučili postupem času žít s tím, že dobrovolnictví je něco, čemu je v podstatě lepší se vyhnout. Od rodičů i prarodičů jsem často slyšela, že za komunismu u nás nebylo vidět postiženého člověka. Jako by odlišní lidé neexistovali. Komunisté tyto skupiny lidí prostě šikovně schovali (např. do pohraničních oblastí).
Po roce 1989 díky sílící demokracii konečně došlo k rozvoji nezávislých sdružení všech druhů. V posledních letech je stát různými granty podporuje.
Druhy dobrovolnictví
Dobrovolnictví má řadu forem, vyjmenujme si alespoň ty nejdůležitější z nich.
Nejčastější a lidmi oblíbenou formou je DÁRCOVSTVÍ. Jedná se v podstatě o jednorázovou pomoc většinou finančního charakteru. Každý z nás určitě někdy poslal dárcovskou sms. DOBROVOLNÁ SLUŽBA je většinou dlouhodobějšího charakteru, nejčastěji se dobrovolníci věnují dobrovolné práci mimo svou zemi. Mezi takové organizace v ČR patří např. Mládež pro Evropu, INEX, United Nations Volunteers (v rámci OSN). DOBROVOLNICTVÍ VEŘEJNĚ PROSPĚ&SNÉ – zde se prioritou jeví být užitečný svému okolí. Tyto organizace hledají dobrovolníky mezi obyčejnými lidmi. Příkladem je horská služba či dobrovolní dárci krve. DOBROVOLNICTVÍ VZÁJEMNĚ PROSPĚ&SNÉ spočívá v tom, že členové určitého sdružení nebo klubu vykonávají prospěšnou činnost pro sebe a své přátele (ostatní členy sdružení). V těchto organizacích se odpracují spousty hodin zdarma, které spolu se sbírkami zlepšují životy svých členů. Z nejstarších organizací si můžeme připomenout Sbor dobrovolných hasičů nebo Sokol, dnes máme různých sdružení tisíce, např. Nadace tolerance (Romové), Pražská organizace vozíčkářů, Život dětem atd.
Nakonec bych ráda podala pár informací o dobrovolnických centrech a programech u nás. Cílem dobrovolnických center je podpora organizací pracujících s dobrovolníky. Do základních aktivit těchto center patří výběr a výcvik dobrovolníků, poradenství, pořádání školení a seminářů, vydávání odborných publikací, propagace dobrovolnictví... Od roku 1993 se u nás této oblasti věnuje HIESTIA – Národní dobrovolnické centrum. To kromě základních činností realizuje vlastní programy, jako třeba Pět P (pro děti), projekt Dobrovolníci ve školách, Dobrovolníci v nemocnicích nebo program Evropské dobrovolnické služby.
Dobrovolnické organizace se zabývají organizací dobrovolné služby. Některé se specializují na práci s dobrovolníky v určitém regionu, v určité tematické oblasti či na národní nebo mezinárodní oblasti. Jako příklad si připomeňme organizace INEX-SDA nebo Program Mládež.
Foto: www.paraple.cz