14. multižánrový festival „Na ulici“ v Plzni. Úterý 7. 8. 2007 - čtvrtek 16. 8. 2007.

Setkáme se s jazzem, world music, různými hudebními fůzemi, latinou, pochopitelně folkem a country, během festivalu divadelníci vtrhnou do ulic a klasické jeviště na pár dní nechají zahálet. 80 hudebních formací, 4 stage, 4 divadelní společnosti. Úplně večer se napnou plátna a na dvou místech běží filmy. Filmovou libůstku? Máte ji mít. Nebo muziku? Ve středu večer jsem koukal na Dianu Krall, koncert v Montrealu. Znamenitá jazzová zpěvačka a klavíristka. Umí to, holka. &Sikovná. V roce 2004 vystoupila v Praze, ale měl jsem asi něco na práci, prostě mi to ušlo.

Zabydlet město, vytrhnout muzikanty, diváky a posluchače z prázdninové letargie, vytvořit přívětivou atmosféru. Město otevřených dveří. Původní myšlenka žije.

Festík otevřeli v úterý ZO-O-YA už ve 14.30 na centrální scéně na náměstí Republiky. Jejich fusion music uzraje. To je slyšet. Vrcholy dne jsem ale našel jinde. Na krásné scéně „V proluce“ &Stěpán Markovič se svými saxofóny a souborem AghaRTA Gang feat roztočil jazzovou smršť. Tleskající a jinak vřeštící publikum se líným tempem přemístilo na náměstí (o tom to je, všude stánky, možná to vyjde i na „šopák“ a lidi mají najednou čas i poklábosit). Tam chlap v klobouku Milan Svoboda se svým kvartetem. Jezdí do Plzně rád a na tenhle festík zvlášť. O jejich koncertě jsem psal nedávno. „To je nejlepší sestava, kterou jsem kdy měl,“ řekl z pódia a já přemýšlím, s čím překvapí příště. Protože každá jeho poslední sestava jde dál, než ta předešlá.

Abych pravdu řekl, že se k akci hlásí radnice a finančně ji bere za svou, je mi sympatické. Podotýkám, že od začátku. Pro pořadatele i město hraje otvíracího žulíka už několik let Laďa Kerndl. Letos s Jazz Friends. Pan primátor Pavel Rödl s ředitelem festivalu Ivanem Jáchimem řekli bavte se a proč ne. Swingem město dunělo už na konci války. I teď v úterý.

Středeční sešlosti muzikantů a lidí pod pódii slušelo vystoupení Luboše Andršta a jeho formace. Ukázkové bluesové kompozice s občasnými úniky k rockovým pramenům. Klasika. Uznale zdvižené palce plzeňských muzikantů. Pak rychle do Proluky. Exelentní bicista Ivan Audes ohlásil koncert svého jazzového tria. Ivan Hrozný, jak mu mám ten den říkat, překvapil. Za prvé seděl u kláves. To jazzmani dělají. Ovšem jeho rozběh po klapkách, stejně přesný a vynalézavý, jako když sedí u bubnů, je lahůdkou. Za druhé, ať počítám jak chci, jsou čtyři. Klasická rytmika, posílená o skvěle a s radostí zahrané perkuse, nám dokazuje, o čem mluvím.

Vzývám vodopád života, jenž vytéká z pódia mezi lidi pod ním. Pozitivní lázeň.

Na náměstí naši známí Organic Quartet. Chlapíci okolo Ondřeje Pivce hrají jak mazáci. Věkem k nim nepatří a tak je na roky vystaráno. Po nich Rythm Desperados rozehráli své funky a latinu tak hezky, že jsem měl starost o čerstvě položené dlažky na náměstí. Co když vytančí se svého uložení? Kdo to zaplatí? Na Niku Diamant jsem se letos nedostal. Holt příště.

Denně čerstvé informace hledejte na www.naulici.cz.

Zdroj fotografie www.naulici.cz