Pes bojového plemene, přesněji řečeno americký pitbulteriér bezdůvodně napadl ani ne tříletou holčičku. Všichni jsme jistě o závažném případu alespoň zaslechli. Takto zněly jasné titulky médií, informující o události, jež se stala nedávno.

Projděme tedy aspoň rekapitulačně, co se údajně stalo. Matka se s malou holčičkou, pohybujíc se na dětském odrážedle, procházela. Náhle z nezajištěného pozemku vybíhá pes. Napadá holčičku, povaluje ji na zem a sápe se po hlavě.

Důsledky? Poškrábaná hlava, vytržené vlasy na ploše 6*6 cm a kousnutí v lýtku.

Ošetření? Ihned odvezena do fakultní nemocnice, přičemž dobu léčení lékaři zatím nestanovili.

Opatření? Manželé ve věku 45 a 42 let, majitelé našeho psího agresora se zřejmě dopustili trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti.

Závěr? Policie čeká na lékařské posudky. Manželům hrozí až 2 roky vězení.

Na druhé straně, zkuste se projít po té správné uličce v Praze. Ucítíte, jak se z ní line vůně pizzy, slaniny, česneku a bylinek. Máte dojem, že jsem odbočila od tématu? Ne, tohle je psí pekárna v Praze, jediná v ČR. Z ingrediencí, jež jsem popsala, se vyrábějí psí sušenky. Pokud jste zavilým milovníkem psů, nemusíte se bát, tyto laskominy vašim mazlíčkům neublíží, majitelky je pečou ze surovin neobsahující „éčka“ či umělá barviva. Chcete něco víc? Jak je libo, v tomto obchůdku vám také nabízejí krejčovství a do budoucna počítají s půjčovnou společenských obleků pro pejsky.

Dva zdánlivě odlišné příběhy, jež se staly nedávno, jedno však mají společné, téma. Psy. Ano, jeden o nich pojednává obecně, ale láska k nim je z něj patrná. Druhý se již zmiňuje o určité rase psa. Změní to však váš názor? Můj ano, částečně. Psy mám ráda a s jedním jsem dokonce v rodině vyrůstala. Byla to fenka, nikdy mi neublížila a od možného nebezpečí mě vždy chránila. Jako památka na ni mi zůstala drobná jizvička na prstě pravé ruky- avšak zaviněna mou neopatrností. Ne nadarmo se říká: "jaký pes, takový pán", často však také slýchám : „Jaký pán, takový pes.“ Tito lidé mají zlatou pravdu: jak kdo psa vychová, tak pes činí, pán ho učí „dobrému chování“. Tomu malému drobnému štěňátku s vykulenými kukadly, to člověk mu udává rady. Pravda, pes má v genech lovecké pudy a některá plemena bezpochyby i agresivitu, čistě však záleží na majiteli, zda bude agresi podporovat. Nakonec se také ale může stát, že se mu tento kousek vymstí. Jednoho krásného dne se pes vzbouří a vycítí, že jeho pán se stal slabým, že silnějším je teď on a stane se teď on pánem jemu. Tak jako to funguje v přírodě. Silnější vyhrává. Jistě, v některých případech může být viníkem pes, v 99% je to však majitel, kdo nese vinu.
Zůstává tedy otázka nakonec, komu tedy pomoci a kdo ji potřebuje? Psí agresor či lidská bestie?

Zdroj fotografie: www.smrtihlav.cz