Těhotná manželka nejvyššího komořího, samuraje Sana, je nalezena nahá a zakrvácená vedle brutálně zavražděného pana Mori. Zabití privilegované osoby, na rozdíl od té nevýznamné, se trestá smrtí. Paní Reiko nezbývá moc času, cesta na popraviště se rýsuje velice jasně. Možnost jejího očištění velice komplikuje její nejasná výpověď, časem stále více zahalena přízračnými a hrůznými přeludy, kterým se nezdráhá chvílemi věřit ani ona sama. Případ se ještě více komplikuje, když na scénu přichází boj o moc, který za zády Sana komplotují jeho nepřátelé a falešně ho viní z velezrady. Nic lepšího než kompromitující „vraždění“ jeho manželky si nemohli přát. A jak je zvykem v autoritativních režimech, možnost obhajoby je založena na postavení a možnostech jednotlivce a je značně manipulována.... A když k tomu ještě přidáme dětinského šogúna bez vlastního názoru, ovládaného vypočítavým a moci chtivým bratrancem, je osud rodiny Sano, včetně nenarozeného dítěte, téměř zpečetěn.

Laura Joh Rowlandová, autorka románové řady o Sanovi a jeho detektivních pátráních, se dokonale vyzná ve způsobech, jak zvýšit napětí, z něhož se tají dech. Přivádí čtenáře k jednoznačným, úlevným soudům, aby vzápětí zjistil, že je na slepé koleji. Zároveň dokáže vnášet sympatie, účast s utrpením jednotlivých postav a když se s nimi čtenář ztotožní, hned je vše jinak. Mistrně vypráví příběh jednotlivých zainteresovaných jejich slovy a z úhlu jejich pohledu, nechá je lhát, zapírat, účelově vypovídat, aby pak na poslední chvíli zamotané klubko briskně rozpletla a nevinné očistila. Když ještě přičteme ducha doby, neskonalou hierarchickou oddanost k samurajům a pánům, prezentovanou minimálně koženými výpověďmi v jejich prospěch, strach a obavy z pravdy, ze ztráty postavení, skoro nepříčetné zákulisní manipulování s neprůkaznými důkazy, je skoro s podivem, že se dospělo k závěrečnému překvapivému rozuzlení....Barevné, řinčící kulisy celému příběhu dodává třesk samurajských mečů, ekvilibristika bojových umění, krvavá jatka a návštěvy v nejnuznějších, dost hrůzostrašných periferních oblastech města i v přepychových palácích.

Po přečtení nervy drásajícího příběhu se jistě zamyslíme i nad organizací tehdejší společnosti. Blýskavé pozlátko přepychu i spravedlivého panování je zde rozcupováno na ty nejmenší kousíčky..... a nezbývá než si odpovědět na otázku, jakou šanci by měl obyčejný člověk? Na spravedlnost nemohl moc spoléhat, že by tedy jenom přívětivá náhoda? V knize to ještě můžeme brát jako bláznivou skrumáž písmen, slov a vět, ale takový je bohužel i dnešní život, k jehož rádoby právní struktuře se minimálně v neštěstí upínáme.

Laura Joh Rowlandová, Rudá chryzantéma, vydalo nakladatelství METAFORA v roce 2007

foto: www.metafora.cz