Jako ironie se nabízí fakt, že mí prvořadí faktičtí dědicové odkazu /tedy logičtí pozitivisté/ zaujali k poznávací hodnotě etiky a náboženství pohrdlivý postoj. Soustředili se především na mé odmítnutí neempirických způsobů myšlení a na mou fascinaci vědami. Avšak pravdou je, že mezi vědami a správně pochopeným náboženstvím nespatřuji žádný nevyhnutelný konflikt.

Kdo jsem?
Auguste Comte, narodil jsem se v roce 1789 v Montpellier ve Francii. V oné době se osvícenství zrovna zavrhovalo a tak k čemu jinému upoutat pozornost než k úplně opačnému směru – tohou vnést do společnosti řád a smysl.

Ujal jsem se této myšlenky a snažil se ji propagovat, celý můj život však jako by se stal jednou velkou ironií. Chtěl jsem řád a v zemi, v níž jsem se narodil do přísné úřednické katolické rodiny se podporoval král. Již v mládí jsem se však proti králi i katolicismu vzbouřil.

Od dětství jsem byl neobratný a neoplýval tělesnou krásou. Snad proto jsem se soustředil na to, dokázat světu, že nejsem bezcenný. Už ve svých 14-ti letech jsem rozhořčil své zaníceně katolistické a roajalistické příbuzné, když jsem vyhlásil své ateistické a republikánské závěry. V 15-ti letech jsem dosáhl zatím největšího úspěchu – nejlepšího výsledku zkoušek ze všech uchazečů o vstup na slavnou pařížskou školu pro rozvinuté vědy L` École Polytechnique. Ale nevzali mne, prý kvůli nízkému věku, avšak nevzdal jsem se a nastoupil příštím rokem.

Můj život však opět proťala ironie, po pouhých dvou letech studia mne odeslali zpět k rodičům. Ne kvůli výsledkům, ale studentské demonstraci, ve které jsem pravda hrál ústřední roli. Svým činem jsem však zapříčinil uzavření školy za radikalismus.

Další zlom v mém životě zapříčinilo mé rozhodnutí přijmout místo tajemníka u společenského myslitele Henryho Saint-Simona. Zprvu jsem o 40 let staršího muže obdivoval, po čase se ale mé myšlenky začaly rozcházet s jeho a tak jsme se rozešli i my dva. Rok na to jsem se oženil s Caroline Massinovou. Stejně jako můj život i manželství bylo bouřlivé a vydrželo „pouhých“ 17 let. V této době se živím kondicemi a psaním drobných textů do listu Producteur, jež po smrti Saint-Simona vydávají jeho žáci.

Moc to ale nevynáší a tak pořádám ve svém bytě soukromé kurzy, kde seznamuji se zásadami své pozitivní filozofie. Nakonec má činnost vyústí ve vydání šestisvazkového Kurzu pozitivní filosofie (1826). Nastala ale další komplikace, plánoval jsem sled 72 seancí, po třetí přednášce jsem ale dostal nervový záchvat, který vyžadoval hospitalizaci do ústavu pro choromyslné. Zotavoval jsem se pomalu a bolestivě také díky tomu, že jsem se pokusil o sebevraždu skokem do Seiny.

K obnovení kurzů tedy došlo až v roce 1829. Poté každou neděli pořádám na pařížské hvězdárně bezplatné přednášky pro veřejnost o astronomii. Potěšením bylo, že přednášku navštěvovali lidé ze všech sociálních vrtev.

Od konce třicátých let se však lépe cítím sám, přestanu číst odbornou literaturu a se zájmem se již poněkolikáté pouštím do čtení životopisu Ježíše Krista. Začínám se učit anglicky, italsky a španělsky abych mohl číst Danta, Ariosta, Byrona a Miltona v orginále. V roce 1844 přicházím o většinu svých příjmů a žiji hlavně z darů Johna Stuarta Milla a příznivců.

Poté se seznamuji s Clotildou de Vaux, po půl roce platonické lásky však Clotilda umírá. A já si nevědomky, svými stále mystičtějšími spisy, odvádím své příznivce a zůstávají jen ti nejvěrnější. Některé z nich dále ztrácím když v roce 1851 podpořím státní převrat Ludvíka Bonaparte.

Od roku 1852 pak žiji jen ze sbírek svých nejvěrnějších. S těmi jsem už roku 1848 založil Pozitivistickou společnost a až do své smrti pro ně pořádám pravidelné přednášky. Umírám však na rakovinu žaludku v kruhu svých žáků 5. září 1857 a jsem pochován na pařížském hřbitově Pére la Chaise.

Dnes tedy slavím své 150. výročí.“

Stručná fakta o A. Comte :
Narozen: 1798, Montepellier, Francie
Zemřel: 1857, Paříž, Francie
Hlavní díla: Kurz pozitivní filozofie (Cours de philosophie, 6sv., 1830-1842)
                 Soustava pozitivní politiky (Systéme de politique positive, 4sv., 1851-1854)
                Pozitivistický katechismus (Catéchisme positive, 1852)


Zdroj fotografie : www.atheisme.free.fr