Podle pověstí i hrad Blatnou založili templáři, rytířský řád, jenž vznikl v raném středověku a posílil v době křížových výprav, jejichž cílem bylo osvobození Božího hrobu v Jeruzalémě. Poutníci i bojovníci potřebovali ochranu v nehostinných oblastech Palestiny a tak rytíři, jejichž bílá roucha zdobil červený kříž, zakládali na cestě hrady a opevněná místa, kam se poutníci uchylovali. Nedělali to však jenom z boží lásky k bližnímu, ale nechali si své služby řádně zaplatit. Dokonce někteří šlechtici u nich deponovali svůj majetek a když v lítém boji přišli o život, zůstal templářům. A tak není divu, že za dlouhé roky válčení s nevěřícími shromáždili neskutečný majetek. Po skončení válek se část templářů vrátila do Evropy, hlavně do rodné Francie, kde vzbuzovali závist kvůli nesmírnému bohatství. I francouzský král Filip Sličný měl u templářů velké dluhy, a tak přemýšlel, jak se vyhnout placení. Využil k tomu slábnoucího vlivu papeže Klementa V. V roce 1307 podnítil záludný proces, v němž nechal popravit představitele, v čele s posledním velmistrem Jacques de Molay, a zkonfiskoval ohromný majetek řádu, který tyto akce jako celek nepřežil.

Vypráví se ale, že mnoho řadových templářů se rozešlo do světa (v Čechách sídlili již od dob Václava I.), a nesli sebou část zachráněného majetku, který za tajemných obřadů zakopávali na vhodných místech. Cestu k nim ukazovala tajná němá znamení, čitelná pouze zasvěceným osobám. A jedno takové se objevilo v podobě obrazu vymalovaného na stěně jídelny blatenského zámku. Na něm v pusté krajině bloudili templáři a před nimi kráčel mouřenín se svítilnou. Její paprsky dopadaly na jeden jediný balvan na kraji skály.
Staletí lidé chodili kolem obrazu, až ke konci 18. století jeho tajemství odhalil písař. Poklepal na zeď v místě osvíceného kamene a uslyšel dutý zvuk. Ráno již na zámku nebylo písaře a na místě osvětleného balvanu zela hluboká díra....


Jestli máte rádi napínavé pověsti o tajuplných místech, kde o půlnoci běhá bezhlavý pes, úpí Bílá paní, ztrácejí se malé děti, ze země šlehají plameny měnící se ve zlato, či naopak zlato v bezcenné kameny, v blízkém lese naříkají bolestné hlasy, tak právě pro vás je nyní na trhu Velká kniha pověstí z českých, moravských a slezských hradů a zámků. Při listování určitě objevíte, že nedaleký hrad, aniž byste to vůbec kdy tušili, ovládá duch hradního pána, který trpí za prohřešky svého života a není radno se s ním setkat od půlnoci do kuropění. Naopak jinde čeká na vysvobození zamilovaná zazděná dívka. Že jsou to jen výmysly dlouhých zimních večerů? Budiž, ale pravda může být i jiná. Přece to táhlé vytí z nedaleké zříceniny nemůže být samo sebou.

Soubor pověstí je abecedně řazen podle objektů, každý je opatřen stručným historickým vývojem a dobovým obrázkem. Při čtení se tak nebudete pouze bát iracionálních duchů a nadpřirozena, ale setkáte se s prokazatelnou minulostí. Zároveň kniha poslouží jako bohatá studnice poznání krás naší vlasti a může být i inspirátorkou vašeho prázdninového nebo víkendového objevování.

Knihu Velká kniha pověstí z českých, moravských a slezských hradů a zámků sestavili Josef Pavel a Naďa Moyzesová a vydalo nakladatelství XYZ v roce 2007.

Na zámku Blatná se dlouho skrýval templářský poklad: foto: autorka



Titulní stránka převzata z: www.xyz-knihy.cz