Některé dny je slyšet častěji než jindy houkání sanitek. Většinou s tím souvisí počasí a daná biozátěž. Mezi faktory, které ovlivňují hodnotu biozátěže, patří teplota, vlhkost vzduchu, srážky, rozptylové podmínky a spousta dalších. Problematickými se stávají především extrémní výkyvy počasí jako přílišné vedro, bouřka, silný vítr, mráz.
 
Biozátěž stupně 3 na sobě často pozorují kardiaci, astmatici, lidé chronicky nemocní, staří lidé a citliví jedinci. Neměli by proto v těchto dnech sportovat, ale raději se fyzické námaze zcela vyhýbat. Velký důraz se klade i na psychický klid, kterému můžeme dopomoci cílenou relaxací (způsob záleží na nás - na lůžku s příjemnou muzikou, šetrným cvičením jógy, dlouhým sprchováním, nedoporučuje se však horká vanová koupel).

MUDr. Černohorský (na stránkách zdravi.centrum.cz) k tomu dodává: "Na náhlé výkyvy počasí, vedra a dusna reaguje náš organismus často velmi negativně. V takových dnech rostě počet infarktů, mozkových cévních příhod, embolií a trombóz."

Obecně představují pro náš organismus zátěžovou zkoušku jakékoliv změny. A protože k rozsáhlým změnám dochází v přírodě na jaře a na podzim, odborníci považují tato dvě roční období za problematická u spousty chronických nemocí. Tady pomůže jen včasná prevence, v níž budeme postupovat podle lékařských rad. Nebo-li nečekat na to, až se nás zima zeptá, co jsme dělali v létě. Držet správnou životosprávu a polykat příslušné léky podle předpisu, ne až když nám je špatně.

Počasí působí na naše zdraví mnoha jinými způsoby. Přímo může způsobit popraskané rty či spálenou pleť, takže se vyplatí ošetřovat partie vhodným krémem, a to v létě i v zimě. Nepřímo může počasí zapříčinit úraz, když se nám z nízkého tlaku zamotá hlava, nebo když ztratíme rovnováhu na ledu. Počasí nás zkrátka ovlivňuje, ať už si to připouštíme nebo ne. Nejedná se sice o žádné melodrama, ale když si to připustíme, budeme schopni se počasí lépe přizpůsobit a můžeme se tak některým problémům zdařile vyhnout.