Pohled poměrně častý: vysoké stromy, úzká a snad trochu bahnitá příjezdová cesta. Na jednom ze vzrostlých stromů se třpytí železná, trochu oprýskaná cedule. ZÁKAZ SKLÁDKY. Ani ne o metr vedle se povaluje pár černých 120 litrových pytlů s kdo ví čím, trochu sutě a nějaký ten domácí odpad, co se nedá pořádně v kamnech spálit.

Není výjimkou, že se pytel protrhne a do přírody začne pomalu unikat neznámá jedovatá látka. Třeba chemikálie. Obsahuje-li ji skládka větší množství, může dojít i k narušení lokálního ekosystému nebo obecnému ohrožení v podobě znečištění zdroje pitné vody.

Skládku, pokud může něco / někoho jakkoliv ohrozit, musí nakonec likvidovat obecní úřad. Samozřejmě, pokud by se náhodou stal zázrak a zjistilo se, kdo odpad dovezl, úřad si nechá likvidaci proplatit od této osoby, či ji může zažalovat. To, jak víme z reality, bohužel zůstává pouze málo využívanou součástí zákona o odpadech (185/2001 Sb.), neboť viník zpravidla dopaden není.

Jak často stojí dále, na již výše zmíněné ceduli, za skládku hrozí pokuta. Cifra na ceduli většinou mluví až o 10 000 korunách (dle zákona to ale může být až 50 000!). Mluví ovšem jen k lidem, kteří nejsou podnikateli a nemají ani živnostenský list. Pokud by na svém přívěsu pod zástěrkou noci založil černou skládku (klidně i domácího odpadu) člověk, držitel živnostenského listu, pokuta se pohybuje až okolo 100 000, nemluvě o tom, kdyby si daná osoba v nějakém záchvatu šílenství ke složení domácích přebytků vybrala třeba náměstí své obce – to se může dočkat i pokuty 200 000.

Jak by bylo krásné, kdyby krom finančního postihu přepadla každého znečišťovatele i morální úhona. Nejlépe v podobě nějaké formy sebestudu a uvědomění si, že plastová láhev si v přírodě poleží přinejmenším sto let. Někteří technologové však plast a sklo považují za samovolně téměř nerozložitelné (obzvláště pak sklo).

Rozklad ostatního odpadu záleží na mnoha faktorech, jako vlhkost, slunce, teplota, zůstává-li na povrchu, či je zasypán například jehličím. Nenechme se ale mýlit, že běžný odpad v podobě kompostu se samostatně, odhozen do lesa, ihned rozloží. Ačkoliv to zní neuvěřitelně, odhodíte-li v přírodě hamburger, můžete jeho stopy najít na tomtéž místě ještě po 17 letech! Ovšem, většinou s rozkladem naštěstí pomohou mravenci a jiná lesní zvířátka…

Obrázek převzat z http://www.ivancice.cz