Rodinu, jejiž společné příjmení zní Havlovi. Kniha je vlastně krátkým pojednáním nejen o Havlově mládí a životě, ale také o jeho kariéře a o polotické době, která panovala za jeho mládí. Jak asi všichni víme, Václav Havel pocházel z buržoazní rodiny. Za války, která přišla, byli loajální. Už tehdy však začíná Havlovo sociální cítění, kdy pociťuje nerovnost, která se mu silně příčí. (Samotná věta z nadpisu se také stala jednou z těch, jež myšlenkově razil)

Díky svému původu má Václav Havel lepší podmínky, těch by se však raději vzdal a žil jako ostatní. Po válce rodině komunisté znárodní veškerý majetek a Havel, aby si dodělal maturitu, musí dálkově studovat gymnázium. Snil o přijetí na dramatickou akademii, kvůli buržoaznímu původu jej však odmítli. Vyučil se tedy tesařem.

K divadlu se přeci dostal, a to jako kulisák. Později zkusil dráhu dramaturga, načež ho konečně  přijali k dálkovému studiu DAMU. Ve svých hrách odsuzoval praktiky totalitního režimu a poukazoval na nadřazenost vedoucích vrstev režimu – na potírání lidských práv. Tato činnost mu přinesla pronásledování, vyslýchání státní bezpečností a odposlouchávání.

Uvážíme-li přínos knihy, jedná se prakticky o průřez dějinami ČSR a ČR, převážně věnovaný totalitnímu systému. Ukazuje věci tak, jak se doopravdy staly a ne tak, jak nám kdysi tvrdili, že se dějí. Třeba přesně takový pohled měli lidé vně náš řežim (jako například autor této knihy).

Kniha se dobře čte, ovšem nečekejte beletrii. Jedná se spíše o historický přehled než příběh. Vzhledem k faktu, že se autor narodil a převážnou část svého života žil v Kyjevě, je zaručena naprostá objektivita.

Dílo doporučuji především těm, kteří se zajímají o politiku a politické dění. Zajímavým se stane také pro ty, jež totalitu zažili a mohou nyní srovnat, zda a kdy jim byly servírovány mylné informace. Stane se pro ně oživením, uspořádáním a pravdivým vyložením situace, jež jim připomene dobu, jaká tehdy panovala.


<sup>Knihu Václav Havel - Portrét kreslený zvenčí od Oleksije Zaryckyje vydalo v roce 2007 nakladatelství Daranus

(Článek jsem vypracovala také na za základě dojmů z knihy pamětníka doby Jaromíra Kumana.)

Zdroj fotografie: www.daranus.cz</sup>