Kateřina Zaháňská, o níž hovořím, se určitě řadila do značné míry k osvíceným ženám svého století, neboť vynikala přirozenou inteligencí, a rozsáhlými znalostmi, přičemž dokázala ve svém politickém přehledu držet krok s nejvýznačnějšími muži, a k tomu všemu oplývala i značným půvabem, na druhou stranu rozhodně nebyla žádnou velkou lidumilkou a vždy vedla v patrnost své postavení. Čili jinak řečeno nikdy nepřekročila vlastní stín daný konvencemi a společenskými normami své doby.

Pozornosti Heleny Sobkové, jedné z předních autorek, které se zabývají osobností Boženy Němcové, nemohla kněžna Zaháňská rozhodně uniknout, už jen kvůli tomu, že mezi lidmi kolovaly legendy hlásající, že právě Zaháňská byla biologickou matkou Boženy Němcové a jejím otcem pak dlouholetý milenec Zaháňské, obávaný Clemens Metternich. Sobková nejenže tyto spekulace vyvrátila, ale objevila i skutečnou nemanželskou dceru paní kněžny, a rovněž i doložila, že po tomto porodu nemohla už paní kněžna otěhotnět.

Ve své knize pod prostým názvem Kateřina Zaháňská pak Sobková odkrývá poměrně pestrý a nevšední život této osobnosti a zmiňuje se i o jejich rodičích a sestrách, v nichž existence nemanželských potomků, jakož i u jiné evropské šlechty, celkem nepřekvapovala. Je obdivuhodné, s jakou pečlivostí Sobková ona fakta zpracovává, protože v předivech složitých vztahů, a vzájemné výchově dětí pod rouškou označení schovanka nebo schovanec se lze velmi snadno ztratit. Kateřina, ovšem příbuznými oslovovaná Vilemína, od svých třech let cestovala s rodiči, a tak vyrůstala do svých šesti let prakticky bez mladších sourozenců, zvykla si na svět dospělých a jistá výlučnost v rodině jí zůstala. Ona se později stala důvěrnicí své matky a řešila s ní milostné poklesky svých mladších sester, tedy zahlazovala stopy po jejich nemanželských ratolestech, aby na léto odjížděla do, Boženou Němcovou milovaných, Ratibořic.
A neměla to paní kněžna naplánované špatně, přes podzim a zimu si užívala společnosti vídeňského dvora, a letní čas trávila obklopena přírodou.

Na jejím příběhu pak můžeme vysledovat osudy aristokratky devatenáctého století, bez všech zbytečných příkras a iluzí. V tom je kniha Heleny Sobkové cenná. Dává nám nahlédnout pod pokličku tehdejšího životního stylu šlechticů a zároveň poněkud narovnává pokřivený obraz o kněžně, jíž tak romanticky vykreslila Němcová ve své próze.

^{Helena Sobková: Kateřina Zaháňská
nakladatelství Paseka 2007
Zdroj fotografie:paseka.cz}