Miluji tě, vole!
30.10.2007
Renata Šindelářová
Literatura
Nejedná se tady samozřejmě o lásku nějaké krávy, ale o název nové knihy Stanislava Rudolfa, knihy plné fejetonů a postřehů ze života. Originální vyznání lásky přitom takto přednesl neznámý mladík své slečně okamžitě po tom, co galantně vyplivl na chodník žvýkačku, aby dámu mohl náležitě políbit.
S humorem a lehkou ironií nahlíží Stanislav Rudolf jak do své vlastní minulosti a třeba i rodinných šarvátek, tak do nitra dnešní společnosti. Coby muž se trochu víc, zdá se, opírá do ženského pohlaví, na jehož nedostatky však poukazuje jemně a s láskou. Pokud si troufne do hodnocení některého muže, pak je tím mužem on sám.
Jsem na lyžích fakt dobrej! Před několika lety mi totiž v Tatranské Lomnici na tzv. černé sjezdovce naměřili nejdelší pád dne. Prostě kdo umí – umí!
S vyrovnaným nadhledem bývalého učitele a dvojnásobného pradědečka se autor staví k výchově dětí. Jeho
příběhy překypují poznámkami v žákovských knížkách a snahou udělat ze svého potomka svou dokonalejší kopii, která nakonec vždy vyzní do prázdna. Potomci se jaksi mnohem raději vychovávají sami a rostou si zcela jiným směrem, než jak jim rodiče přisoudili. Mají svůj rozum a své názory:
Zastavila mne na náměstí např. třídní učitelka našeho Martina. „Probírali jsme ve třetí třídě náhodou slovo notorik!“ svěřila se. „A já se zeptala dětí, kdo ví, co toto slovo označuje. Přihlásilo se jediné: váš syn! Prohlásil zcela bez obalu před svými spolužáky, že zná dva notoriky. Vás a jistého pana &Smejkala, který vám ke konzumaci alkoholu vyhrává navíc na harmoniku!“
Až s překvapivou bezelstností na sebe Stanislav Rudolf
prozrazuje mnohá, pro někoho možná až ryze soukromá, tajemství. Ale když pominu všechna ta poohlédnutí za pěkným ženským zadkem či třeba vlastní choroby a nedostatky, poodhaluje se nám tu muž plný svěžího humoru a velkého srdce a navíc – což je pro jeho tvorbu typické! – muž, který jde stále s dobou.
To je hustý! pomyslí si např. pan spisovatel nad již zmiňovaným zamilovaným mladíkem. Pan Rudolf zkrátka píše současně a také současnost komentuje. K nedávnému vyřazení Pluta ze Sluneční soustavy pohotově glosuje:
Malá škoda pro člověka, velká ztráta pro lidstvo.
Mně osobně velice imponuje
pozitivní přístup, který vnímám nejen v upřímném humoru, ale i v tom, že když dojde na kritiku, ta se odehrává nepřímo a podává se okořeněna právě vtipem. Zkrátka, kdo se do téhle knížky pustí, toho zábava nemine. (A jako třešinka na dortu navíc pár oblíbených Rudolfových receptů.)
Zdroj obrázků (nahoře fotografie ze zadní obálky i s komentářem): www.spira.cz (zde můžete knihu objednat)
Ukázka z knihy: (klikni)