U nosuRada pro optimismus aneb Mít svého Lukáška Tenkrát v májiTisíckrát pozdravujeme tebePánská volenkaPomsta
Zvláštní Ludvík Souček: bylo by mu stoBýti hercem. Jest to kauf?52 historek, humor na hraně a jazyk, který se používáMrzutá rybka? Humor a úžasně barevný oceánSvobodomyslné postřehy ze Světa knihy 2026Tankový prapor slaví 35 let: Porevoluční kinohit zůstává rekordmanemTarzan a Jane, oba nakresleni překrásněPovím-li Rómeo, musím říct Alfa XOXO a ASAPPřed válkou studovala architekturu, dnes zachraňuje psy z frontyHvězdy nectím, ale podléhám onomu trenduKonzervatoř Taneční centrum Praha uvede absolventská představení
Jeho pobyt na světě chápu jako prototyp života představitele té literatury, jež dovede přinést hluboké sondy z lidského chování, ale své největší lidi klidně zastřelí, či vyžene alespoň na Sibiř. Ano, řeč je o ruské literatuře a nejen o ní a ten zbědovaný velikán, o němž mluvíme, se jmenuje Fjodor Michajlovič Dostojevskij. Přišel šířit světlo 11. 11. 1821, všeho dost měl 9. 2. 1881.
Cestu k maršálské holi načal na vojenském technickém učilišti v Petrohradě. Vojenská kariéra v Rusku znamená za každého režimu vydupanou pěšinu mezi „vyvolené“. Mladý Dostojevskij měl bonus. Pocházel totiž z rodiny lékaře a krok k profesi s vojenskou kamizolou, se zázemím bílého pláště, no, to píše i u nás, přiznejme si.
Už dráždil pero spisovatele, už se rozhodl, že profesi vojenského stavitele mostů opustí a věnuje se jen svému psaní. Ale dal se do kupy s obskurními utopickými socialisty. Vedl je Michal Vasiljevič Petrašovský, z pohledu historie jméno nepodstatné. Filozofický azimut vytyčený možná jasně, ale tím nejhorším směrem, co znám. Trest smrti jim před popravou v roce 1849 změnili na vyhnanství a Sibiř dala Dostojevskému co proto. Léta, takto prožitá, přivála ale spisovateli nebývalou ostrost vidění osudů bližních a katapultovala jej mezi nesmrtelné.
Po návratu ze Sibiře odjel na západ (fascinující změna prostředí) a jeho vyhlášená hráčská vášeň dostává křidélka. Přitom západní uspořádání společnosti otevřeně odmítá. Získává si podporu cara, ale, protože nahlížíme Rusko, carskou policií zůstává pronásledován. Úspěšný recept, jak dostat člověka do mezinárodního povědomí.
Ve svých dílech dává obrovský prostor lidem poznamenaným. Zločinci, lehké holky, revolucionáři i hazardní hráči si lebedí na stránkách jeho knih a zaručují čtivost té práci nekonečnou.Z jeho notoricky známého breviáře vydané literatury si připomeňme Zápisky z mrtvého domu. Otevřenost výpovědi o svém věznění do té doby nebývalá. Vzniká podezření, zda si Dostojevskij nevybral svůj odsun sám. Množství studijního materiálu, jež přivezl s sebou ze Sibiře mu vystačí bohatě na celý život, ale ten únik od popravy, viďte …
V roce 1866 vychází Zločin a trest. Dostojevského Raskolnikov je dějový hrdina mnohavrstvý a jeho myšlenkové pochody vydatně ukazují na široce psychologicky pojatý autorský záměr.
Hned poté, v roce 1868 vychází Idiot. Kníže Lev Myškin, hlavní postava románu, je psychicky na dně. Zarputile se léčí a když starost o okolí posléze navleče na křesťanskou notečku, zhroutí se z toho znovu. Tak co, kdo je na tom psychicky hůř? On, či ti kolem?
Bratři Karamazovi z roku 1869 vrhají Dostojevského do cílové pásky své obrovské tvorby excelentně. Vrcholné dílo autora.
Copyright © 2001 -
2026 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.