Jeho smrt se stát nemusela a přišla zrovna ve chvíli, kdy sám pociťuje, že jej cosi táhne zpět - domů. Smrt však dosud obklopovaly roušky tajemství a nikdo s určitostí nedokázal říct, proč a hlavně za jakých podmínek se vše odehrálo.

Autor knihy Jon Krakauer, externí dopisovatel časopisu Outside, jež se převážně zaměřuje na neobvyklé sportovní činnosti a náročnou dobrodružnou turistiku se k tematu nachomýtl zcela náhodně. Přidělili mu jej v redakci ke zpracování.

Krakauera však téma zajímalo a rozhodl se věnovat mu více času (z čehož později vznikla tato kniha) a odjíždí tedy na cestu, na které se rozhodne poznat místa, kudy Chris McCandless projížděl, či kde se usadil.

Postupně celou knihou nás autor zprvu provádí příběhem Chrise a později uvádí příběhy dalších podobných nadšenců či šílenců jak je někteří nazývají. Čím dál se kniha ubírá, tím víc do ní i sám autor vnáší svůj příběh,tedy cestu a místa, která mají s Chrisem společná.

Snaží se tedy vypátrat ty, se kterými se Chris poznal a dozvědet se něco blíže, aby pochopil. Nakonec se vydává i na ono místo, jež se Chrisovi stalo osudným a pátrá zde po příčině jeho smrti.

Ta se nakonec zdá absurdní. Chris se na jistém místě, někde na stezce Stampede usadil na delší dobu v autobuse Fairbanks 142. Ten zde byl zanechán po marné snaze vybudovat táhlou cestu vyšší kvality svému osudu a hlavně měl sloužit jako úkryt pro kohokoli, kdo jej bude potřebovat.

Chris jej využil. Žil v souladu s přírodou, živil se lesními plody, či střílel veverky, sojky, tetřívky, datly nebo žáby. Přesto ke konci trpěl kalorickým deficitem, což se mu nakonec stalo osudným. Mimo zvířeny se živil také rostlinnou potravou a to zejména kořeny divoké brambory (Hedysarum alpinum).

Ta, jak si Chris v příručce zjistil jedovatá není. Chybu však zapříčinilo Chrisovo rozhodnutí jíst i její lusky, protože hlad stále neustával...Divoké brambory vypadají docela neškodně, jenže obsahují alkoloidy...

Útěk do divočiny vypráví poutavý příběh, kdy se autor snaží vcítit do Chrisovy role a podat vše tak, jak by to zřejmě udělal i sám Chris. Nejedná se však o nějakou vysněnou pohádku. Vše se událo i ve skutečnosti a stejně reálně i se všemi riziky (jichž není málo) to také autor uvádí. O poznání zajímavěji, že i on sám se stal podobným dobrodruhem a přívržencem horolezectví. Knihu bych doporučila především odrostlejším nadšencům Jacka Londona a jemu podobných. Oceňuji taky zdařile vyvedené mapy na úvodu kapitol, jež znázorňují Chrisovo putování A jako perličku na závěr lze říct, že se chystá i zfilmování tohoto příběhu pod totožným názvem, jehož režie se ujal Sean Penn.

^{Jon Krakauer, Útěk do divočiny
Nakladatelství Columbus, 2007
Zdroj fotografie: www.knihy-columbus.cz}