Podle výše řečeného zákona totiž hradíme 30 Kč u lékaře pouze v případě ambulantního vyšetření. Podstatné jméno vyšetření souvisí se slovesem vyšetřovat, které rozhodně neznamená podání receptu, či tzv. lístku na peníze. Každopádně ani já, byť jsem brožurku k regulačním poplatkům nastudovala, si nedokáži představit, že se budu se svým dermatologem přít o to, zda má právo vybírat onu částku, když se na mě pouze usmál a napsal mi potřebnou mast, jíž užívám řadu let, či nikoliv. A věřím tomu, že spousta našich spoluobčanů se bude obávat v podobné situaci hájit svá práva.
Tato skutečnost pak přímo vybízí k tomu, aby jí ledaskdo šikovně využil. Ostatně k prvním případům, dochází již nyní, ačkoliv se o nich veřejně nemluví, a tisk zatím drží celou věc v rovině – vše funguje bezproblémově.

Zrovna včera mi vyprávěla kamarádka žijící na malém městě, že jí jedna starší dáma líčila, jak za vytištění receptu chtěla praktická lékařka třicet korun, aniž by vystavila stvrzenku. Lékařka opravdu potvrzení dát nemusela a bohužel v této konkrétní věci ani zdravotní pojišťovna nic nezjistí, vždyť za vydání receptu se skutečně v ordinaci neplatí, a tak milá paní doktorka beztrestně přijde k několika drobným, nicméně za týden se mohou změnit na stokoruny a za měsíc na tisíce. Tisíce nikým nepostrádané, nekontrovatelné a v důsledku nezdaněné. Kdyby totiž paní doktorka vybrala peníze za zákonem určený zpoplatnitelný úkon a přesto je účetně nezaevidovala, zdravotní pojišťovna to při kontrole zjistí.

Každého jistě napadne, proč se ona dáma neohradila. Inu mlčela v obavách, že by se jí za to příště paní doktorka pomstila neposkytnutím adekvátní péče, nebo jí doporučila zaregistrovat se v jiné ambulanci.

Stále ještě v Čechách platí, že lékaři mohou všechno a zvlášť někteří… Smutným zůstává, když jim k tomu někdo poskytne legální příležitost.

^{ZDroj foto: zdravcentra.cz}