Poesie a drobná próza, pod koly kvapícího života v jednom literárním svazku. Vystavěné (a výstavní) verše, reflektivní (a mnohdy reflexní) črty z deníku.

Básník nás nachází neomylně, joj! Znovu a znovu. S řevem orangutana a přece plaše.
                            Když náladu neměl, vyháněl je z domu 
                            a názvy prvků za nimi křičel:
                            Kadmium stroncium rtuť a síra!
                            (Jako by nebyly kyslíkem jenž dýchal)

Mnohdy se vyloženě baví přesmyčkou v obecně používaných slovech, složených náhle do definice. Mnohdy srší sebeironií, ponořen po krk do sebereflexe. (Někde jsem slyšel, že to ženy očekávají. Ty s velkým Ž. Nejdou normálně potkat. Běhají po jiné Mléčné dráze). Autor pak jen napíše epigram … do mužů program byl vložen, aby se zbláznili do žen …

Čteme úseky osázené diakritikou a ještě na té samé straně ji autor ignoruje. Při přechodu z jedné taktiky do druhé se zákonitě čtenář zakopne a to i takový, jenž dokáže zdvíhat nohy i tam, kde se to od něj nečeká. Tomáš Míka, otřískaný soutěžemi Slam poetry, tohle ustojí, zvlášť když odpověď podepře živou produkcí. Jestli mám v ruce kontrapunkt k jeho prozaické povídkové knize Und, kam zařadit Nucený výsek, autorovu prvotinu? Poesii psal pod vlivem New Wave. Tedy jasně, krátce, víceméně minimalisticky. Muzikant, saxofoňák Tomáš Míka za spisovatelským, překladatelsky nacpaným stolem. To je představa! Jeho texty jsou hratelné jak partie mariáše s plnou rukou trumfů. Se slovy si nehrají jen úřední vyhlášky, řekl kdesi.

Sarkasmus kombinovaný s vtipnou ironií, vzbuzuje trpký úsměv a výkřik: „… ježíšmarjá, to jsme janci …“ Číst čisté absurdnosti považuji za ztrátu času. Ale ty spojené k sobě dokonalou lávkou vloženého slova vzbuzují představu gravidní madony, v níž zraje nový život.

Nakladatelství Argo se zasadilo o publikaci výjimečného střihu. Velmi rád uvádím, že přebal a grafickou úpravu s použitím ilustrací Michala Singera z cyklu Žluté stránky zlatého císaře navrhl Pavel Růt. Součástí knihy je vložené CD. Hudební podkres podřízený recitaci autora. Audiovjem mile doplňuje knihu.
Ta slova nechat odjet se nesluší. Zastavte vlak.

^{Tomáš Míka, Deník rychlého života
Vydalo nakladatelství Argo v roce 2007
Zdroj obrázku a fotografie www.argo.cz}



Tomáš Míka