Sestavit atlas jazyků, jejichž stabilnost se dá přirovnat k době od východu do západu slunce, si ještě nikdo netroufl. Jedná se tedy o dokonalý unikát, nemající obdoby.

Poskytuje až vyčerpávajícím způsobem nesčetné množství informací, k nimž se musíte vracet, stejně jako k jakékoliv jiné encyklopedii. Zároveň čtenářům nabízí velice bohatou grafiku, která značně ovlivňuje čtivost knihy k lepšímu. Pro lepší názornost se krom obrázků dočkáme také komplexního přehledu jazykových rodin a jejich rozšíření, jež znázorňují přehledné grafy a mapy. Věnuje se také všem základním typům písma rozšířeného po celém světě a současné problematice vymírání jazyků, což způsobuje i zánik charakteristické kultury.

Atlas jazyků nabízí nahlédnutí do onoho tajemného světa, kde je vše jinak, než očekáváme. U indoevropských jazyků se můžeme dočkat 8 pádů, seznámíme se s teorií, že všechny jazyky kdysi tvořily jen jeden, dozvíme se, že v Himaláji se mluví jazykem burušaski a  že Thajsko poskytuje domov 80 jazykům.

Také ne všichni se nachází ve stejné situaci jako Evropané, kteří v průměru ovládají dva jazyky (mateřský a jeden světový), například v Indii, západní Africe a Papui-Nové Guinei lidé ovládají jak místní a regionální, tak i koloniální jazyk. Stále si myslíte, že patří k zaostalým zemím? Zřejmě jak v čem, vždyť jen v rámci své země mluví třemi jazyky, lingvisticky se tedy posunuli ještě dál, než zhruba polovina světové populace jež je bilingvní.

Známé a také typické se jeví časté přejímaní slov a jejich křížení, díky dlouhodobému a vzájemnému působení dvou či více jazyků na sebe. Například anglické slovo "zero" tedy nula, vlastně pochází z arabské matematiky a ustálená spojení jako "ztratit tvář" nebo "jak dlouho jsme se neviděli" bychom zase mohli odvozovat z čínštiny.

A právě proti takovému přejímání se zásadně postavila Francie, jež zavedla legislativní úpravy, které zakazují užívat anglická slova (nebo-li tzv. franglais) v oficiálních médiích. Zajímavostí je, že stejně se chovají i v počítačových terminologiích, nikdy tedy u nich nehledejte cosi jako computer, software nebo hardware. Hledali byste marně.

Kniha skýtá rozdělení do devíti kapitol, v nichž se můžeme těšit na vývoj a šíření jazyků, Evropu a Eurasii, Jižní a jihovýchodní Asii, Afriku a Blízký východ, Tichomoří, Austrálii, Severní, Střední a Jižní Ameriku, Pidgin a kreolštinu a konečně na písemné systémy.

Jak jsem již uvedla, kniha ukrývá ohromné množství grafiky a čítá něco málo přes 200 stran. Zajisté potěší všechny, kteří se jakkoli zajímají o jazyky, ať už jen ve volném čase či přímo pracují v oboru. Troufnu si tvrdit, že neurazí ani profesionální lingvisty. Ocení jej také zvídaví lidé, jež by se rádi dozvěděli něco o jazycích obecně či o jazycích, které oni sami ovládají. Zařaďte Atlas jazyků do knihovny a buďte pyšní, prach se této knize bude z daleka vyhýbat.

^{Bernard Comrie, Stephen Matthews, Maria Polinsky, Atlas jazyků
Nakladatelství Metafora, 2008
Foto obálky: metafora.cz}