Pro mě osobně z toho vychází dvě věci a to, že i 18 let po listopadu rozhodujícím jazýčkem na miskách vah zůstávají komunisté, a pak obdiv k předsedovi Sněmovny Miloslavu Vlčkovi, který celé hlasování řídil, a ačkoliv pochází z pro mě vzdáleného názorového tábora ČSSD, musím na rozdíl od jiných komentátorů vyzdvihnout jeho nestrannost, jež dala příležitost vyjádřit se všem, a rovněž se i skláním před jeho výdrží, protože musel udržet pozornost 11 hodin a ještě, jak sám uvedl v nedělní debatě, poslouchal nadávky politiků. Navíc rokování dokázal zachovat v intencích sněmovního řádu, přičemž si cením i jeho kultivovaného vystupování.

Nemusím mít vystudovanou politologii, abych odhadla, že přes marné snahy shodit vinu na ODS, vnímám ČSSD za strůjce průtahů, kdy hrála vyloženě o čas. Odpozorovala jsem totiž jednu zásadní věc, když už začíná situace mířit do neúnosné oblasti, právě ODS dokáže trochu ustoupit k nějakému kompromisu. Bohužel podobné chování si dosud neosvojila ani zmíněná ČSSD, ani KSČM. U druhé řečené se jedná o hazardování s trpělivostí občanů, protože nabízet za pět minut dvanáct kandidáty na prezidentský úřad v kvalitě alá paní Bobošíková, mi přijde absurdní. Nehledě na to, že bych hodně polemizovala, na kolik se politická orientace paní Bobošíkové kloní k levici, když ona sama svým životem dokládá spíše onu pravicovou dravost a touhu po kariéře, nikoliv po sociálním smíru. Její sloupky v Metru totiž považuji za líbivou pózu, jíž se chce zavděčit běžným smrtelníkům.


A tak bych ráda navrhla všem politikům – zvolte za prezidentku mě. Rodem jsem dostatečně internacionální , kdy se v mém případě Vysočina láme se Sudety, což dokládá i mé příjmení, snadno vyslovitelné i v zahraničí. Stejně jako bývalý prezident Havel se zabývám literární činností, přičemž jsem se narodila ve stejném astrologickém znamení, navíc moji prarodiče rovněž za první republiky podnikali. S panem prezidentem Klausem mě spojuje pragmatičnost a dokonce jsem absolvovala i základní ekonomické vzdělání. A ani svět politiky se mi nevyhnul, vždyť první, kdo mi ukázal počítač, byl dnešní poslanec Vlastimil Tlustý, to se ale psal rok 1985.

Tudíž se domnívám, že právě já v sobě kloubím ty nejlepší předpoklady, abych důstojně reprezentovala naši zemi v prezidentském křesle.

Foto: aktualne.centrum.cz