Více či méně známý fotograf L.R. vytvořil svým dílem poměrně jednoznačný a zapamatovatelný rukopis. Jeho cena spočívá více než v duši a poetice snímku v jeho technickém zpracování a podání. Jakoby chtěl ukázat, co všechno se dá z digitální technologie vyrazit. Prezentovaná výstava v Platýzu to dokazuje měrou vrchovatou a značně důstojnou. Podání snímků svojí dokonalostí, trochu směřující až k nepřirozené umělosti, zcela objektivně překrývá obsah. Váha uměleckého vyjádření proto zůstává malinko v pozadí. Autor vybral své nejlepší nebo dle jeho slov „nejmilejší černobílé obrazy“. Jedná se o volnou tvorbu, nesvázanou a ani oklešťovanou komerčním diktátem zákazníka.

Jeden všetečný obdivovatel a snad i znalec autorova díla si trochu zaspekuloval: „Visí tu černobílý Bartoška, již jednou v barvě vystavovaný v rámci projektu Absolut paparazzi. Je to divné, mám v paměti slova, kdy fotograf řekl, že při tvorbě fotografie se na začátku rozhodne, zda ji bude prezentovat barevně či černobíle: Vždycky se musím rozhodnout pro jedno z toho – buď barevně nebo černobíle, ale nikdy ne obojí!“ Co taková malá nesrovnalost či nedůslednost může způsobit?

Na druhou stranu záleží na divákovi, jaký čas fotografiím věnuje. Na první pohled si jsou žánrově i vizuálně velice podobné. Při detailním zkoumání se objeví rozdílné jádro, některé fotografie svým promyšleným sdělením přesahují až rámec geniality, jiné se o to snaží marně. Ale možná v tomto hledání je kouzlo každého uměleckého díla, nejen fotografie.

Lakoman Rus představuje volnou tvorbu bez komerčního podtextu. Přes výše uvedené je třeba říci, že dokázal vytvořit svůj osobitý styl založený na špičkové kvalitě zpracování a skvělé hře se světly. Vznikají tak ojedinělé portréty známých i neznámých, na které se určitě běžte podívat.

A nakonec jednu minisoutěž: O kterého českého fotografa se jedná?

The best of Lakoman Rus: Café- bar Platýz od 28. února do 30. června 2008

Foto: 2media