Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  středa 29.5.2024, svátek má Maxmilián 

Hledej

Spolupracujeme

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Uplyne sto let od dobytí pólu již letos?

13.03.2008   Ivo Fencl   Společnost   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Uplyne sto let od dobytí pólu již letos?Pravda se hledá těžko, a tak je tomu i v tomhle případě. Peary nebo doktor Cook?



Kdo vlastně dobyl před sto severní pól?
„Víme to!“ už slyším od syna. „Přece Čech! Přece Čech Karel Němec, táto, ne?“
Tak ostatně odpoví i každý znalec života a díla Járy Cimrmana, nicméně Cimrmanovi původci se neinspirovali úplným prázdnem, samozřejmě. Tak jak to tenkrát, právě před sto lety, bylo?
 
Následovně. O pól intenzivně usilovali hned dva Američané. Lékař Frederick Albert Cook a důstojník a inženýr Robert Edwin Peary. A právě doktor Cook (1865-1940) potom možná na severní točně i stanul, ovšem to čistě podle vlastního tvrzení. Stalo se prý 21. dubna 1908. Anebo nestalo? Mrzl tam jmenovec slavného mořeplavce opravdu první? Víme, že to obecně bývá označováno za lež, k čemuž přispívá Cookova zparchantělá pověst. Co na ní vadí konkrétně?
 
Například Cookovo mystifikování světové veřejnosti v případu jím rovněž „provedeného“ dobytí nejvyšší hory Severní Ameriky Mountu McKinley v roce 1906, které je sice zevrubně popsáno v Cookově knížce Na vrchol světadílu (1908), jež ale jeho průvodce dodatečně popřel. Ani to není vše. K další nedůvěře v doktora Cooka vede i jeho pozdější (1930) uvěznění za spekulační podvody i „porušení poštovních zákonů“. Dostal čtrnáct let. Byl propuštěn až po odpykání sedmi. A ač si hodně vydělal přednáškami, články i svými spisy, včetně právě velice úspěšného díla My Attainment of the Pole (Mé dosažení pólu, New York 1909), zůstává už prvenství „přiklepnuto“ Pearymu (1856-1920). Právem?
 
Nevím. Peary ohlásil, že stojí na pólu, až o rok později, konkrétně 6. dubna 1909, zatímco (a to zde uveďme i pro pořádek) jižní točna „padla“ ještě za další dva a půl roku a až díky Roaldu Amundsenovi (15. 12. 1911) a – jistěže - i díky nešťastnému Robertu Falconu Scottovi (18. 1. 1912), který na zpáteční cestě zahynul.
Vraťme se ale na sever.

A veliký pozor. Britský polárník Wally Herbert získal v osmdesátých letech od Pearyho potomků polárníkův deník. Ten mu v dobré víře vydali po odvysílání televizního pořadu, ve kterém se (nikoli poprvé) zpupně tvrdilo, že na pólu přece jenom jako první stanul Pearyho rival doktor Cook. Herbert tedy vzal starý deník a zevrubně přezkoumal veškerá Pearyho astronomická pozorování. Došel k překvapujícímu závěru.

Peary ve skutečnosti minul točnu o sto kilometrů.
A možná… to i věděl. Nebo jen tušil?
Každopádně je krajně podezřelé, že právě v inkriminovaných dnech si Peary úplně přestal vést deník a že během pouhých čtyř dnů urazil údajně po ledě skoro čtyři sta šedesát kilometrů, což se ještě dlouho poté nikomu nepodařilo, a to ani za pomoci moderních sněžných vozidel, kterými Peary samozřejmě ještě nedisponoval.
Oponujme však rovnou. Prázdný deník může přece být právě důsledkem onoho rychlého pochodu, během něhož se Pearymu nedostávalo času. Kdo to ví?
Tu vůbec první zprávu o dobytí severního pólu každopádně rozhlásili světu novináři listu New York Times dne 7. dubna 1909 a (hříšně) jen na ubohém základě velestručného Pearyho telegramu, který zněl: „Jsem na pólu.“

Uvěřili mu a až roku 1988 se za tuto lehkomyslnost list veřejně omluvil slovy: „V dobré vůli a vzhledem k Pearyho dobré pověsti naši redaktoři o dobytí severního pólu vůbec nepochybovali.“
Tak jak to tedy je a co mám tvrdit dítěti? Kdo tam stál tenkrát první?
A budeme snad „slavit“ už letos, za pár dní?
Anebo že by tam první byl přece jen ten Čech Karel Němec???

Zdroj fotografií: vlastní archiv


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Jaromír Komorous - 13.3.2008 - 9:55

Nitrožilní aplikace, Ivo, dík. A pro jistotu bych nechal synka u Karla Němce. Málokdo dokázal být v uplynulých letech tak přesvědčivý, jako Cimrmani.


Od: Ivo Fencl - 13.3.2008 - 18:46

Ahoj
Ahoj, Jaromíre! Tak jo. Zůstaneme u těch Cimrmanů a těším se na setkání s Tebou.


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0234 s