Dnes se v Japonsku halí ženy do kimona pouze ve zvlášť výjimečných a slavnostních událostech - při svatbě, návštěvě chrámů a různých svátcích.
První kimona se objevila na již na přelomu 7. a 8. století a podobala se čínskému oblečení hanfu. Časem se měnila, ale základní princip zůstal zachován. Kimono, tak jako náš lidový kroj, vypovídal hodně o své nositelce.
Kimono nebývalo levnou záležitostí, šilo se z drahých a kvalitních hedvábných látek, bohatě zdobilo potiskem a jen střih se po staletí téměř neměnil. Skládá se z několika částí. Základem je pás
obi, dnes dosahuje až čtyř metrů, dříve býval mnohem delší. Uvazuje se vzadu na bedrech do tvaru bubínku nebo květu. Bubínek váží vdané ženy. Hedvábný pás
obiage slouží k upevnění pásu obi a dekorativní úzký pásek
obijime se váže přes obi. Aby se kimono neušpinilo, kolem krku se vkládá vyměnitelný límeček. &Sije se v jedné délce a při oblékání se musí většinou zkrátit, aby přesně zakrývalo kotníky.
Ke kimonu náleží tradiční sandály
zori. Aby se daly pohodlně obout, ponožky
tabi z pevného materiálu mají palec oddělený od ostatních prstů. Druhou alternativou jsou širší dřevěné sandále na dvou klínech s páskem, ty se jmenují
geta.
Oblékat si kimono nabylo jednoduché, ženy vyhledávaly „oblékače“, kteří jim pomáhali zejména v uvazování pásu obi. Nebyl to pouhý rozmar, ale skoro nutnost, vždyť dámské kimono mívalo i dvanáct až patnáct vrstev. Dnes Japonky nosí kimono v jedné vrstvě. Z tradičního nákladného účesu zůstaly alespoň nahoru vyčesané vlasy. Je to určitě úleva, dříve neexistovaly normální polštáře, ženy spaly opřené o špalíček, aby jim účes vydržel neporušený alespoň tři týdny.
V klasických restauracích se můžete setkat se servírkou v kimonu s dvojitými, plandajícími rukávy, kterému se říká
furisode.
Vdané ženy nosí
korotomesode, černé kimono s potiskem rodinného či klanového znaku, začínajícím pod pasem. Jednobarevné, často pastelové kimono
irotomesode s potiskem také až od pasu je méně formální a nosí ho třeba na svatbách příbuzní nevěsty a ženicha.
Hómongi, návštěvní oblečení, je zdobeno potiskem, jenž se vine kolem ramen, švů a rukávů. Střídmějším vzorem, jenž pokrývá pouze malou část, většinou pod pasem, je ozdobeno
tsukesage. Často ho nosí vdané ženy. Jednobarevné kimono
iromuji oblékají vdané i svobodné ženy při čajových obřadech. Na
komonu se po celé ploše opakuje drobný potisk, vídáme ho jako neformální oblečení ve městě.
Kimono se stává i turistickou atrakcí, za nemalý peníz si ho můžete obléci a vyzkoušet, jak se cítí pravá Japonka.
Foto:
www.yoshiko.blog.cz