Na počátku bylo… no ano, i v tomto případě slovo. Ale toto slovo nebylo u Boha, nýbrž o dosti níže.
Dostojevskij napsal
Bratry Karamazovy. Na prkna, co znamenají svět, je přepsal Evald Schorm a hrát se nově začali již před sedmi lety v
Dejvickém divadle. Zdařilé představení si vysloužilo úctu publika a jeho návraty. A také nápad režiséra
Petra Zelenky. Takovou krásnou performanci by byla přeci škoda nenatočit.
Ale jak víme po Knoflíkářích, Příbězích obyčejného šílenství, či Samotářích, Zelenka – ať už jako režisér, nebo jako scénárista – nekvalitní snímky snad ani točit neumí. A tak se z původního záměru prostého záznamu hry vyklubal zdařilý a originální film.
Na rozdíl od Renčova Na vlastní nebezpečí, o kterém se všude rozhlašuje, o jak originální počin jde, Karamazovi toto nerozhlašují a oproti Na vlastní nebezpečí zůstávají nejen originální, ale i kvalitním snímkem. Trochu možná připomínají Landovu Kvasku – ale jen zcela osekaným námětem, propojujícím jeviště s hledištěm. Stojí jinak o dost hodnotvorných stupínků výš. Hold za to patří nejen režisérovi, ale i celému hereckému ansáblu v čele s
Ivanem Trojanem.
Hlediště a jeviště působí v Zelenkově filmu jako symbolická hranice dvou světů – hereckého a normálního, divácky lidského. Ale i herci jsou jen lidé. Mají své problémy, svá trápení, tajemství… stejně, jako ti v hledišti. A tak film můžete rozlomit vejpůl, jako dobře postavené puzzle. V jednom kuse uvidíte filmový příběh, v druhém s ním se prolínající vystoupení herců na alternativním festivalu v Polsku. Karamazovi představují jednak prvoplánově hru, se kterou česká posádka – mimochodem téměř shodná s tou, která hraje v divadle – doráží do ocelářské výrobní haly, kde se divadelní přehlídka koná. Jednak ale i symboliku lidských osudů, zanechávající v nás Zelenkův vzkaz:
Všichni jsme Karamazovi.
Možná neuškodí jen ve stručnosti připomenout děj knihy: Jeden z bratrů stojí před soudem, obžalován z otcovraždy. Je nevinen, ale přesto odsouzen. Vraždil další z bratrů. Nepřizná se, ale když neprávem odvlečený sourozenec umírá v dole, začne jej trápit svědomí. Starý námět na pódiu se přenáší do současnosti. Každý z nás někdy chybuje…
Zelenka natočil film za pouhých 20 dní. Z toho kousek strávil se štábem v Polsku, neboť jde o koprodukční počin. Jako vždy, film zaujme skvělou vizuální stránkou. Hra světel a poetičnost industriality se štábu vydařila. A hudba? Hudba jest rajskou pro náš sluch! Zazní totiž pod taktovkou
J. A. Kaczmareka, držitele Oskara za muziku k Hledání Země Nezemě.
Karamazovi
Režie: Petr Zelenka
Hrají: Ivan Trojan, Roman Luknár, David Novotný, Igor Chmela, Martin Myšička, Radek Holub, Lenka Krobotová, Michaela Badinková
Premiéra 24.4.2008
Foto: www.karamazovi.cz