Těžko říct. I to, jak hru vlastně stvořil sám Shakespeare napoprvé. Dochovalo se několik verzí a to nejen díky nutkání samotného autora dovést hru k naprosté dokonalosti, ale také kvůli divadelníkům, kterým se vždy nelíbilo vše.

Co však můžeme s jistotou tvrdit, Hamleta nestvořil sám Shakespeare, spíše ho jen "objevil". V tomto případě mírně připomíná našeho Erbena. U Shakespeara se totiž jednalo již o úpravu starší hry, vycházející z ještě starší pověsti. Celkové dílo, jak ho známe dnes, tvoří výběry těch nejlepších pasáží ze všech verzí. Proto dosahuje vysokého počtu stran a ani v takové délce se před tím, než se jej zhostili herci divadelního spolku Kašpar (premiéra 10.září 2005 v divadle v Celetné) nehrál.

A právě toto představení mohli zhlédnout diváci v Ostravě a to od 26.-28.3. v rámci Kašparova ostravského týdne. Vše dále ještě pokračovalo představením Rosencratz a Guildenstern (29.3., 18:00), Draci noci (29.3.,21:00 a 30.3.,21:00) a Claudius a Gertruda (31.3.,18:00).

Zpět však k Hamletovi. Celá inscenace ukázala nádherný dobový střih, do kterého nejen dějem, výkony, ale i scénou (z části zapůjčenou z inscenace Richard III,) vtáhla naplno. Velice oceňuji scénu, při níž v noci na hradbách atmmosféru nádherně dotvářejí zapálené svíce, jejichž svit se odráží na pozadí hradeb i hudbu, která kus dobře vystihuje. Podání hry se mírně inspirovalo současností, nestalo se však násilně napasovaným k současným dobovým prvkům ani mluvě. Úroveň hry zůstala zachována, bez směšnosti a snížení.

V hlavních rolích se představili jako Hamlet Petr Lněnička, jež si dokáže i ve své trudné náladě z některých postav tropit drobné žerty do doby, kdy se oznámí, že princ Hamlet se zbláznil. Jak říká Polonius (Pavel Zatloukal): "O tom není sporu, bláznivý princ nesmí zůstat bez dozoru." A to například po scéně, kdy nabízí princi, aby šel někam, kde tak netáhne (zdánlivě se obávající z jeho pokračujícího "šílenství"), při odpovědi Hamleta: "Do hrobu." začíná kout pikle. Na emoce hra prostá, zároveň také nepřináší nic nového a nešokuje. Poklidně plyne bez zvratů, rušivých epizod či dialogů.

Na celém představení lze vytknou jedna, za to však obrovská chyba. Odstupnění řad bylo tak nízké, že publikum se při sebemenším ději odehrávajícím se na pódiu muselo nahýbat. A tak to v hledišti spíše vypadalo jako na podivných sportovištích. Jediné nahnutí vyvolalo další a další až se publikum hemžilo v podivném mumraji. Opravdu lituji, že více než třetina hry se nedala spatřit. Zvuky hezké, hlasy taky. &Skoda, že scházel obraz. I scény odehrávající se na opačných koncích šly těžko spatřit. Ke všemu zřejmě přispěl i velký zájem o představení a snaha Divadla Petra Bezruče ostravským divákům vyhovět. Ale přesto.

Hlavních rolí se zhostili: Claudius (Jan Potměšil), Gertruda(Milena Strinmasslová), Hamlet(Petr Lněnička), Ofelie(Markéta Coufalová), Polonius (Pavel Zatloukal), Horacio (Martin Hofmann), Laertes(Marek Němec), dále hrají Lukáš Jůza, Alexandr Minajev, Václav Jakoubek, František Kreuzmann.

Foto v úvodníku: Markéta Coufalová, Milena Steinmasslová
Foto dole: Petr Lněnička, Marek němec
zdroj fotografií: www.divadlovceletne.cz