„Upalte ji, je to čarodějnice !“
13.04.2008
Jindřiška Kodíčková
Literatura
... řval rozvášnělý dav, aniž by věděl proč. Vždyť ta krásná Nera včera nakrmila jejich dítě, odpustila robotu, pomohla v nouzi... dnes na ní titíž, kteří ji vděkem líbali ruku, plivou a hází kamení...
V minulém díle (
http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=6781) jsme poznali šlechtické hrdiny z
Tajemství Krvavého mostu v radostných a bezduchých zábavách umocněných dramatickými zápletkami, zatímco poddaní na ně dřeli. V tomto historickém, velice reálném rámci se odehrál napínavý milostně detektivní příběh, který skončil jako v pohádce – prozatímním vítězstvím dobra a svatbou milenců, kteří překonali veškeré nástrahy.
Druhý díl s názvem
Komtesa Nera nás přivádí opět na Grič v období, kdy na trůnu seděla osvícená panovnice Marie Terezie. Její osvícená vláda nezabránila tomu, aby se daleko od Vídně odehrávaly hrůzy honu na čarodějnice, podporované lidskou zběsilostí, podlostí, závistí, hysterií a pověrčivostí. Komtesa Nera, vychovávaná sice jako v bavlnce, ale s možností svobodně myslet, babičkou hraběnkou Ratkayovou, se chystá na svůj první ples. Velkolepou oslavou jejího vstupu do společnosti začne děsivá série lstivých léček, podlého a nevraživého jednání, která mladou dívku uvrhne do vězení, kde ji bezdůvodně označí za satanovu milenku a posléze dovedou ke žhnoucí hranici. Naštěstí statečný ctitel zasáhne ku jejímu prospěchu a Nera může hledat a rozplétat smutné tajemství své rodiny.
Tak, jak se četl první díl, vstřebává se i tento – lehce, svižně a napínavě. Oplývá neuvěřitelnými zápletkami i ochromující láskou, která dokáže nepředstavitelné divy. Autorka navíc bravurně vykresluje podhoubí, z něhož se rodí davová psychóza. Vydrážděná lůza dovede bezdůvodně během vteřiny zatratit a poplivat člověka, kterému před nedávnem líbala ruku. Zajímavá je i psychologie postav, jež se zuby nehty drží u moci, i za cenu likvidace rozumu. Ruka ruku myje, nečisté obchody a praktiky spojují lumpy, víra ve spravedlnost dostává na frak. Způsob, jak očernit člověka, poštvat na něj hlupáky a sám za hradbou nenávistného řevu konat zlo... Podobnost se současností jistě čistě náhodná, ovšem v osmnáctém století se přece jen tížeji přesvědčovali lidé, v nichž strach a pověrčivost živila církev i světské panstvo ku svému prospěchu celá staletí. Alespoň v této oblasti se dnes lépe dýchá, ale poctivost a síla rozumu ještě pořád nechodí po ulici s hrdě vztyčenou hlavou.
Zagorka, Jurič Marija: Gričská čarodějnice, Komtesa Nera
Vydalo nakladatelství XYZ v roce 2008
Obálka převzata z: martinus.sk