Přes úvodní překotná a podivná kola se soutěž dostala konečně k něčemu smysluplnějšímu, čili neustálým tříděním nám zbylo několik účastníků, kteří až na výjimky umí zpívat.

Tou první výjimkou je určitě skupina mladých divadelníků s názvem All X, chce se mi říci rádoby divadelníků“, z Moravy, kteří poté, co opustili beatbox, a počali tísnit své hlasy do melodií, nedají se takřka poslouchat. O to více se to zdá na pováženou, když pánové určitě prochází na škole hodinami hudební výchovy, čili se jim dostává solidního základu, pro nějž jim ovšem chybí jakýkoliv talent. Dokonce si je ani nedokáži představit v Shakespearovských rolích, jednoduše se zdá, že i v jejich případě přijímací komise na konzervatoř klimbala, protože jinak by jistě sáhla po zajímavějších osobnostech. Jejich přítomnost ale krásně dokládá (ne)schopnosti našeho divadelního mládí.

Ovšem jinak stávající soutěžící celkem svůj hlas ovládají, a tam, kde se ozývá jistá intonační nejistota, nahrazuje ji temperament, nebo-li kouzlo osobnosti. Každý máme ale jiný vkus a na každého z nás působí sympaticky jiná osoba. Kdybych měla hovořit za sebe, tak mi snad nikdo nevadí, ale koho nemohu zkousnout, je slečna Nývltová. Dělá na mě dojem „maminčiny holčičky“, kterou odmalinka vychovávali slovy :“Kamilko, z tebe jednou vyroste hvězda.“ A jíž tak očividně oslňuje vlastní sebeúžasnost, že úchvatnější dívku bychom v X Faktoru hledali těžko. Zpívá sice hezky, ale její falešný úsměv doplněný o počáteční diblíkovství mi jednoduše nesedí.

To Martina Pártlová s Aničkou Ungrovou alespoň vyzařují nějaké charisma, jednu můžeme označit za stydlivou femme fatale a druhou za, v našich končinách nevídaného, solitéra.
I když zrovna Anička se s ohledem na svůj věk poměrně často dojímá a pak pláče. Pláč mi nevadí, ba ani topornost některých mužských soutěžících. Vadí mi ale ona „natahovaná“ při druhém vysílání v neděli, kdy probíhá tzv. vyřazování.

Chápu, že jinak pohotový Leoš Mareš, má v popisu práce dramatickou chvilku prodlužovat, ale dlouhé záběry na zaslzenou Aničku, neschopnou slova, mi připadají jako parazitování na emocích mladé dívky, které postrádá jakoukoliv vkusnost a v důsledku působí nesmírně trapně.

Ano, mohou mě na Nově přesvědčovat, že právě podobné věci jejich divák miluje, že navíc potřebují vyplnit vysílací čas, ale to se snad budu raděj dívat na Karla Gotta plazícího se po mladých dívkách, než na něco podobného.

Kdyby nás diváky Nova opravdu ctila, tak nás podobných výjevů ušetří.