Ať se nám to líbí nebo nelíbí, čtenáře lákají bulvární titulky a tím myslím i titulky v médiích serióznějších. Zatímco u reportáží nebo komentářů hledíme na téma, zpráva musí přitahovat od počátku. Čtenářské oko snadněji přiláká titulek „Pes přepadl banku“ než „Muž, v masce psa, přepadl banku“. A nejen to. Zde již existují i osvědčená témata, která rovněž zajišťují pozornost - peníze, celebrity, sex, jídlo, diety nebo smrt. Záleží tedy na autorovi (nebo spíše na redakci), zda-li staví na seriózních článcích nebo preferuje čtenost. Zde ovšem stojí za připomenutí, že i autor nebulvárních článků rovněž vsadí na lákavý titulek, ale text pod ním již vede v duchu solidním.

Pod titulkem se dostáváme k úvodu. Od zprávy, která nás informuje o určité události, chce čtenář znát především fakta. Údaje kdo, co, kdy, kde a proč (v bulvárních médiích se již běžně přidává i s kým) se tak stávají základními pilíři již v samotném úvodníku neboli perexu. Ten čtenáře v podstatě seznámí s celou situací a někdy tento text stačí k tzv. aktuální zprávě, která se momentálně odehrála. Ale o té až níže, nyní zpět k delší variantě zprávy.

Po perexu se čtenář chce dozvědět bližší informace, a tak následuje již rozvíjející text, který přibližuje danou událost. Vedle hlavních aktérů přicházejí na řadu i vedlejší „postavy“, přibližuje se atmosféra dané události nebo se připojí stručná charakteristika tématu. Pokud se jedná o popis události typu kriminální čin nebo politické jednání, má text spíše suchý charakter, a proto se zde většinou připojují komentáře aktérů. Zpráva kulturního typu se pak vede v lehce reportážním charakteru, kde přibližujeme atmosféru. I zde ovšem platí, že můžeme připojit přímou řeč, která celý text oživuje a pro čtenáře představuje záchytný bod. Z vizuálního hlediska totiž čtenář spíše začne číst zprávu, ve které zahlédne uvozovky. Stejnou účinnost mají i tituly, které se objeví ve zprávě. MUDr., nebo JUDr. či známá jména představují pro čtenáře záruku kvality neboli věrohodnosti informací.

Příklad:
Základ - Muže v jedné z pražských silnic postihl infarkt na jehož následky zemřel.
Rozvíjíme – „Ještě nikdy jsem neviděla zemřít člověka. Nejprve se chytil za hrudník, pak se začal dusit a sesunul se k zemi“, líčí událost kolemjdoucí. „Na následky infarktu zemře ročně zhruba 7 000 lidí“, tvrdí primář kardiologického oddělení FN Motouz MUDr. Karel Plaváček.

Při psaní zprávy postupujeme stylem tzv. převrácené pyramidy. V praxi to znamená, že píšeme od událostí podstatných k méně podstatným. Editoři v redakcích totiž při krácení zpráv (pokud nemají dostatek místa pro text) škrtají odzadu a my jim tímto práci usnadňujeme.
 
Zprávy samotné pak mají i své názvy, na které jste narazili, ale netušíte, co se za pojmem skrývá. Třeba flash. Tzv. flashka představuje rychlou, aktuální zprávu a mohou se v ní objevit i nepřesnosti. Jedná se spíše o rychlou reakci novinářů na určitý podnět. Lokálka – již z názvu je patrné, že se jedná o určité místo. Tento typ zpráv se využívá zejména v regionálním zpravodajství, kdy se tak podporují aktivity určitého kraje. Do zpráv můžeme zařadit i kratší analýzu, kdy se ohlížíme za již avizovanou událostí a rozšiřujeme ji o postřehy nebo komentáře. Nejedná se však o komentář samotný. V praxi se stává, že se vyskytne příběh, který má pokračování. Např. zprávy ze summitu NATO, které zaměstnávaly média několik dní. Zde můžeme uplatnit již zmíněné analýzy nebo souhrn na konci událostí. Mezi zprávy řadíme také noticku. Ta odkazuje na událost, která se teprve odehraje.

Co se týká jazykového stylu, i ve zprávách bychom měli dbát na spisovnost. A to i v případě, když někoho citujeme. Kdysi vycházel časopis pro teenagery, kde se psalo obecnou češtinou a objevovaly se tam výrazy typu „je to takový vobyčejný, takovejch nás je, naservíruju vám to“ apod. Těžko se mi to četlo, ale musím přiznat, že od té doby (asi 10 let) pozoruji změnu v novinářském jazyce a dnes bych tento styl možná snadněji přijala. Zejména ve sportovním zpravodajství se objevuje hantýrka, které sice rozumí jen sportovní fandové, ale ani klasické zpravodajství k ní nemá daleko. Ale k otázce v samotném perexu (pokud jste četli od začátku, tak víte, kde).

Původní rys zprávy. V dnešním zpravodajství se stále více uplatňují i informace z druhé ruky, což můžeme přirovnat k drbům. Novináři nemálo využívají informací, které pochytili od svých zdrojů a ty informace se pak ukáží jako mylné. Ale právě u žánru zprávy se tomuto jevu nevyhnou, protože dnes vládne rychlost čili zprávu co nejrychleji zveřejnit.

I když se zdá, že napsat zprávu nepředstavuje žádný problém, nenechte se mýlit. Ověřování informací, snaha vystavit text do srozumitelného sdělení, zachytit jen důležité informace a … mohla bych ještě pokračovat. Na druhou stranu, někdy bývá zpráva - která se neřídí vzorcem kdo, jak a tak – zajímavější, protože nepůsobí tak stroze. Čili návod na dobře napsanou zprávu. Psát, psát, psát, až se vypíšete, a pak to půjde samo.

A můžete začít hned:
Napište krátkou zprávu, která obsahuje slova:
1. zpráva „Jiří Čunek“ a „romský festival“
2. zpráva „Jiří Paroubek“ a „na laně“
3. zpráva „Václav Moravec“ a „pořad o vaření“
4. zpráva „závratě“ a „rozhledna“
5. zpráva „vegetariáni“ a „vepřové hody“
6. zpráva „sníh“ a „červenec“.

Zkuste si přepsat klasickou zprávu do jiné formy češtiny (obecná, hantec apod.) a uvidíte, jak se čte.
Některé zprávy z ČTK:
„Skupina skinheadů zpívající v karaoke baru nebo starší paní nabízející ve stylu pořadu Chcete mě milého Daníčka, ve skutečnosti hřmotného "nácka". Tak vypadají klipy a spoty, kterými chce obecně prospěšná společnost Člověk v tísni upozorňovat na vzrůstající hrozbu neonacismu. Jde o část dnes zahájené kampaně "NEOnácek Chcete ho?", kterou její organizátoři představili novinářům.“

„Dálnice a silnice v České republice jsou dnes ráno sjízdné, převážně bez omezení. Ředitelství silnic a dálnic doporučuje zvýšenou opatrnost v okrese Žďár nad Sázavou, kde se vyskytují sněhové přeháňky, a v okresech Semily a Rychnov nad Kněžnou, kde je kvůli mlze omezená viditelnost.“

„&Sirší vedení Strany zelených dnes bude v Praze hodnotit, jak se nejmenší vládní straně daří naplňovat volební program. Podle analýz připravených odbornými sekcemi se zatím nepovedlo prosadit všechny priority, například v oblasti dopravy. Předsedu strany a vicepremiéra Martina Bursíka čeká také obhajoba postoje vlády k budování radaru protiraketové obrany Spojených států v Brdech a uznání samostatného Kosova.“

Zdroj obrázku: www.southbohemia.eu