Vše se celá vláda i v Bělorusku snažila skrýt a dokázat ( ač nesmyslně), že výsledky voleb opravdu zmanipulovány nebyly. Celá situace se ale vyhrotila a to tak, že politikové (ochránci lidských zájmů) začali do lidí bušit obušky, svážet je do podivných táborů a to vše beze slova zato s fyzickým násilím.

Čína si zřejmě z této situace utvořila jakýsi příklad, kterého se ne a ne pustit. A vše se dále posouvá do obludných rozměrů s nastávajícím konání olympiády v Pekingu a to již za necelé čtyři měsíce, jak o tom rozhodl Mezinárodní olympijský výbor (MOV) v Moskvě  v červenci roku 2001. Dnes situace v Tibetu vypadá následovně: Prozatím při nepokojích, které se zde odehrály zde zahynulo zřejmě 140 lidí a 8 z nich bylo zastřeleno za podporu dalajlámy. Odtud tedy můžeme jasně pozorovat, kde se tedy skrývá ta slibovaná svoboda slova a vyznání. Tímto však celá situace nekončí, dále totiž pokračuje uzavřením Lhasy čínskými úřady, ve vězení mizí ujgurští číňané, které Peking drží v tzv. autonomní provincii. A navíc nedávno byl také zatčen čínský disident Chu Ťia, který na konci března dostal tři a půl roku vězení kvůli dopouštění se protistátní činnosti. Ta však spočívala v publikaci článků, ve kterých se vyskytla kritika čínského politického systému, zneužívání státní moci úředníky a porušování lidkých práv. To se však Číně nějak nezdá a tak není nic jednoduššího než označit vše jako protistátní činnosti a uklidit do vězení. Dalších tisíc lidí také zadržely čínské úřady.

Na straně opačné se Čína soustředí na olympiádu a na štafetový běh s olympijskou pochodní. Tu nazvala cestou harmonie. A 7.4. jejich organizační výbor oznamuje, že proti "cestě harmonie" stojí pouhá hrstka aktivistů bojujících za tibetskou nezávislost a výbor je za to ostře odsuzuje. Nepokoje v Tibetu však zmobilizovaly i zbytek světa, kterému není jedno, co se v Číně děje a tak protestují všude, kudy se ubírá olympijská pochodeň. 7.4. prochází zrovna Londýnem, zde policie zadržela 35 lidí při protičínských protestech, za patrného fyzického násilí a účasti cca 2000 policistů. První dva policie zatkla poté, co se pokusili uhasit oheň pochodně při jejím předávání, dalšího zadrželi kvůli pokusu o vytrhnutí pochodně z rukou jedné běžkyně, bývalé televizní hlasatelky Konie Huquové a další tři lidi za pokud dostat se do autobusu, jež provází štafetu od stadionu Wembley.

Další den vše pokračuje podobně s vyjímkou místa konání, tentokrát se jedná o Paříž, kde na celou situaci dohlíží cca 3 000 policistů, kteří tvoří ochranu před protičínskými demonstranty. Pořadatele vyděsily protesty a tak pochodeň pro jistotu uhasili. Obdobná situace se nepamatuje od roku 1936.
Předseda MOV Jacques Rogge v Pekingu vyjadřuje znepokojení nad situací v Tibetu. Bojkot her v srpnu ale podle něj není pravděpodobný ani by nebyl správný. Zato šéf norského olymp. výboru Tove Paule zvažuje konec celé akce.

9.4. rozlícení čínští nacionalisté zasílají v Pekingu akreditovaným západním novinářům výhružné e-maily, někteří hrozí smrtí. Oficiálně Čína mluví o tom, že se v Paříži a Londýně ukázaly " separatistické síly, které usilují o nezávislost Tibetu." Jacques Rogge vyzývá demonstranty, aby neútočili na štafetu, lídr MOV dodává - respektujeme, že chcete protestovat, nečiňte tak ale násilím. Komentuje celou situace velice lehkovážně či snad ve svém vlastním zájmu.

O pár dní později, tedy 12. 4. se pořádá opětovné prosazování svobody Tibetu, kritika čínské vlády za vojenskou a ekonomickou podporu nedemokratickému Súdánu a vojenskému režimu v Barmě či nelidskému zacházení se zvířaty v říšu středu a omezování osobních svobod. Zde chrání štafetu hned 3 kordony, tedy 7000 policistů, pro smích všem, kdo kolem projdou, jedni na motorkách, druzí na koních a třetí jako běžci. Zde se plánuje i alternativa, pokud by demostranti zatarasili cestu vlastními těly, štafeta se jim vyhne plavbou na lodi.

12. 4. se Čína rozhodla zastavit negativní publicitu a snaží se navázat kontakt s médii. Nakonec jí pomocnou ruku nabízí The New York Times: " Jsme ochotni Číně pomoci, a to zdarma. Tady jsou naše rady : Ukončete zatýkání disidentů. Přestaňte šířit lži o dalajlámovi a začněte s ním diskutovat o větší náboženské a kulturní svobodě pro Tibet."

No a běh v Dillí, na ten dohlíží hned rekordních 16 000 policistů a to hlavně z obavy před sebeupálením před televizními kamerami. Zde však smělo přihlížet jen několik tisíc Indů a Číňanů se zvláštním povolením a vybraní indičtí školáci. Exilová tibetská vláda vyzývá k nenásilným demostracím. " Žijeme v Indii, která nás dobře přijímá již řadu let. Je proto důležité, abychom svým nositelům nezpůsobovali potíže." řekl její mluvčí Thubten Samphel.