Náročný denNenaplněnáNezapomeň na pětadvacátý dodatek ústavyLáska s příchutí šansonuO chválu stojím!!! Moc. A přece…Léto je, když
Ukrajina, děti a zvon časuCo mě v září zaujalo na NetflixuDítě prachu zrozené ve válceTvorba Adrieny Šimotové a Adély Součkové na jedné výstavěNesnězeno přichází s novou spolupracíStačí si počkatGeniální výstava Tima Burtona se v pondělí rozloučí s Prahou. Ještě to stihnete!Dojemný a vtipný Malý velký pes ve filmovém zpracováníSpása ve formě audioknihŘeky Otomara DvořákaFotograf hvězd Bruce Weber vystavuje v Praze!Strhující výkon – Andrew Scott ve hře Váňa
Nejradši ze všeho napsal bych báseň jen kdybych věděl jak se to dělá jak najít správný rým a co do veršů dát, má-li to být pravda anebo fikce tak krásně sklenutá, že nikdo nepozná, odkud to ke mně přišla, aby projasnila tyto smutné dny jaké někdy přicházejí a které si lidé zatemňují svými těžkými myšlenkami, věčnou nespokojeností stále a s něčím, bojím se říci i s kým, ale to jak kdo, jak rád bych si dal poradit, není tu ale kdo, tak jsem zašel i na hřbitov, nikdo si mne tam nevšiml, je to těžké pro ty, jež sní svůj sen, a já tady chodím a marně hledám, kam se uchýlit se svými nápady, plnými naivity a planého stesku, každý má dnes svých starostí dost, já vím, co také můžu chtít se svou básní, která se tváří jen tak jako - že něco hledá, o něčem přemýšlí, a přitom jen splétá myšlenky o tom co krásného kolem potkává, ale toho je málo, spíše co si tak pamatuje, protože tam má volnější pole, může mnohé dokreslit a vytvořit potřebný obraz tak, aby povzbudil co upadá, podepřel vadnoucí, a vlil síly chátrající naději. Aby neumřela náhodou předem, protože je to ona, kdo umírá naposled... |
Copyright © 2001 -
2024 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.