George (Jiří) Erml se narodil v roce 1945, po střední škole začal v roce 1964 studovat na pražské FAMU v prvním oficiálním ročníku tehdy nově zřízeného oboru umělecké fotografie. Již během studií se kromě osobní fotografické výpovědi, která inklinovala do jisté míry k surrealistickým tendencím, se věnoval fotografii architektury, portrétu – a s portrétem do jisté míry související fotografií uměleckých děl. Již před ukončením studia (v roce 1969) začal fotografovat díla českých sklářských výtvarníků a postupem času se stal stálým souputníkem a pozorovatelem práce významných představitelů „nové vlny“ českého sklářského umění převážně tvořené okruhem školy profesora Libenského. Ermlovy fotografie děl českých sklářů doprovázely jejich cestu ke světové proslulosti a současně budovaly autorovu pověst i mezi sklářskými výtvarníky ( a ovšem i mezi autory a vydavateli publikací) v zahraničí. Po odchodu do Ameriky také byla fotografie děl sklářských výtvarníků odrazovým můstkem k jeho další práci, která se postupně rozšířila i na další obory. Hodně se věnoval i fotografiím sochařských děl.
Jeho osobní fotografická tvorba zůstávala stále ve stínu jeho hlavní profesionální tvorby. To Ermla hlavně v poslední době dost tížilo, stejně jako se nedokázal vyrovnat s brutálním vstupem digitální fotografie na profesionální scénu. Pro své hluboké osobní zaujetí vysoce náročnou černobílou fotografii, ve které dosáhl skutečné virtuozity, dokázal v poslední etapě svého života odmítat i zajímavé zakázky klientů, kteří požadovali fotografie v digitálním provedení.

Výstava v Lucerně představuje malý výsek Ermlovy tvorby. Je malou částí i knižně publikované rozsáhlé práce, zachycující prostředí i lidi z newyorských barů. V tomto seriálu se Ermlovi podařilo zachytit postupně mizící a měnící se tvář barů, které tvořily významnou součást neuvěřitelné mozaiky New Yorku, podařilo se mu dostat hluboko pod povrch města, známý z turistických fotografii a dostat se do blízkosti lidí, se kterými jsme se „znali“ z dobré americké literatury…. Citlivý divák najde v jeho fotografiích i ozvěny dobrého jazzu a blues s jeho smutkem. Výstava je smutně - bluesovým připomenutím díla, které se uzavřelo.

Krásný prostor kavárny v předsálí kina Lucerna je již několik let místem konání zajímavých výtvarných výstav. Od r. 2005 zde v cyklu „Umění na papíře“ představilo mnoho výtvarníků svá díla, např: typografii, grafiku, gumotisk, lept, koláž či kresbu pastelem.
Pro letošní rok dochází k malé změně, ale základní zadání zůstává. Všechny práce budou na papíře... jen výtvarná technika se mění. Klasické grafické techniky vystřídají poněkud modernější – techniky fotografické. Letošní výstavní cyklus bude věnován fotografii v co největší šíři jejich možností a technických proměn. Hlavní pozornost bude věnována vlastní specifice fotografie – schopnosti jedinečným způsobem zachytit neopakovatelné okamžiky života a světa kolem nás. A protože sama Lucerna, která se nachází v centru Prahy, byla v mnoha historicky důležitých okamžicích jevištěm mnoha příběhů – objeví se také její sály i její okolí, na fotografiích, které zde vznikly…..
Kurátorem výstavního cyklu bude Pavel Vácha, fotograf, jeden z prvních absolventů oboru umělecké fotografie na pražské FAMU. Jeho fotografie byla vystaveny na desítkách výstav doma i v zahraničí a jsou ve sbírkách mnoha galerií a muzeí.

Palác Lucerna se prezentací výtvarných děl snaží Pražanům i návštěvníkům Prahy představit zajímavé umění a zpříjemnit prostředí kavárny Lucerna.
Výstava je v kavárně nainstalována od 28.4. a potrvá do 1.6. 2008.
Výstava je prodejní.

^{Kontakt pro více informací a obrazové materiály k výstavě:
Hana Neradová, e-mail: neradova@lucerna.cz
Kurátor výstavy: Pavel Vácha, e-mail: p.vacha@volny.cz}

<sup>Foto: George Erml

Foto nahoře: Pavel Vácha
(na fotografii George Erml)</sup>