Něžné zůstatkyJak zasahuje umělá inteligence do tvůrčího psaní?Meditovat a tvořitTichá domácnostRomeo a Julie věku pokročiléhoPromiskuita
5 významných kulatých výročí české kulturyKnižní ledenFOTOROZHOVOR s cestovatelkou Kristýnkou4. února, den boje proti rakovině: Počet lidí s touto diagnózou roste...KVÍZ: Jak moc znáte oscarové filmy? Ukažte se!Po kafkovsku nejen o PrazeKdysi tady hořel oheň - román Anny WinterovéLáska k temnotámVrcholí „Line“ edice Suprahonu – Blues Rock Line 1968-89Literární průmysl plný závisti a krádeže identityPovídková sbírka od autora bestselleru Gentleman v MoskvěShahab Tolouie a křest alba k 50 letům na planetě Zemi
Inteligence je příliš obecné slovo. Inteligencí máme vícero. Logickou, matematickou, jazykovou, hudební, prostorovou, pohybovou.
Za každou z výše uvedených si představíte určitého představitele. Například za logicko-matematickou Einsteina, jazykovou Homéra, hudební Mozarta, prostorovou Johna Daltona a pohybovou třeba Muhammada Aliho. Každý z těchto druhů je velmi specifický a bez spolupráce všech bychom nemohli vést normální život.
Pojem logika a matematika je jednoduchý, ovšem to, co se za nimi skrývá, už nikoliv. &Svýcarský filozof a vývojový psycholog Jean Piaget rád vypravoval historku o malém chlapci, který se později stal známým matematikem. Když si s ním Piaget hrál, zadíval se na malou hromádku různých předmětů. Chlapci je tedy spočítal. Bylo jich tam 10. Ukázal pak na každou věc znovu, ale v odlišném pořadí, a světe, div se – bylo jich zase deset. Dítě s rostoucím vzrušením několikrát opakovalo postup a jednou provždy pochopilo, že číslo 10 není náhodným výsledkem. Při hravém přepočítávání skupiny předmětů dítě získalo zcela zásadní vhled do podstaty království čísel (tento přelom se dříve či později odehraje v každém člověku). Piaget tu počítal s chlapcem, kterému bylo 5 let.
Svou jazykovou inteligenci není těžké zdokonalovat. Čtení kvalitních knih, ať už si pod pojmem kvalitní kniha představujete cokoliv, zvětšuje nejen slovní zásobu, a tudíž výrazové schopnosti, ale i cit pro rozdíl, zda vás někdo kopnul „záměrně“, „schválně“ nebo „cíleně“ .Tento cit se do dokonalosti vyvíjí u básníků. Sic třeba nikdy nenapíšete báseň jako Seifert, ta jeho vám přijde krásná, protože i vy ten jeho cit vlastníte, ač nedokonalý. Kdybychom tento cit nevlastnili, báseň jako taková by nám nic neříkala. Svoji jazykovou inteligenci ovšem využíváme k mnoha jiným činnostem. Z mnoha vyberu čtyři funkce jazyka, které hrají v životě společnosti zásadní úlohu. Především rétorická funkce řeči, tj. přesvědčování jiných lidí. Tuto schopnost rozvinuli nejvíce politici (mám dojem, že čeští nikoliv) a právníci. Hodí se však i tříletému dítěti, jež žadoní o druhý kousek dortu. Dále nám slouží k zapamatování. Zapamatujeme si až 25 procent z toho, co vidíme a slyšíme. Pro porovnání, když něco jen vidíme, zbude nám pouze torzo o 10 procentech.
Třetí schopností je vysvětlování. Sami dobře víte, že ať si přečtete odborný text sebelépe, pokud vám někdo stejný obsah přednese, pochopíte jej daleko jednodušeji. Jazyk nám slouží nejen jako dorozumívací prostředek, ale i jako "médium" skrze nějž přemýšlíme. Schopnost jazyka vysvětlit své myšlenky, skutky, přemýšlet v něm a uvědomovat si pomocí své vnitřní samomluvy možná děláte bezděčně - každý si "ve své hlavě" myšlenky třídí. Ostatně když píšete, nepředříkáváte si text, jenž budete chtít za vteřinu napsat? Každý člověk, jenž strávil dlouhé roky v zahraničí, jistě dosvědčí, že mluvit skvěle, například anglicky, začnete až ve chvíli, kdy dokážete v tomto jazyku i přemýšlet. Mluví-li vaše dítě později než jiné, nemusí to být vždy na škodu. Albert Einstein prý začal mluvit velmi pozdě a jeho počáteční nemluvnost byla jednou z možných příčin, proč viděl a chápal svět méně konvenčním způsobem.
Vysoká hudební inteligence je spojena s absolutním sluchem. Pokud řekne Varhan Orchestrovič Bauer, že pokladny v supermarketu „hrají“ ve vysokém C, jistě to mluví samo za sebe. Pro mě osobně jen pípají. Ovšem někteří skladatelé poukazují na to, že hudba se musí vidět. Typickou ukázkou se stal balet. Na rozdíl od jazykové se hudební negramotnost ve společnosti toleruje.
Prostorovou inteligenci lze otestovat jednodušeji, než si myslíte. Zadání by mohlo znít takto: Vezměte si papír ve tvaru čtverce, přeložte ho na polovinu a pak ho složte ještě dvakrát, pokaždé na polovinu. Kolik čtverců bude nakonec na papíře? K řešení se vrátím později. Jistě by vás zajímal i příklad mentálních obrazů. Představte si slona a myš. Pak si představte jejich řasy. U kterého zvířete jste zaostřovali pohled na řasy déle? Představte si váš kuchyňský dřez. Kterým kohoutkem pouštíte teplou vodu?
Idea používání těla jako inteligence se na první pohled může zdát podivné. Máme zafixováno, že rozum je nadřazený tělu. Jinak řečeno, co děláme tělem, je méně hodnotné než naše logika, fantazie nebo jazyk. Tělesné schopnosti máme rozmanité. Největší pohybovou inteligenci by měli vlastnit tanečníci a herci, sportovce nevyjímaje.
Ještě se vrátím zpět k prostorové inteligenci. Pomocí ní lze totiž částečně vysvětlit i Einsteinovu teorii relativity. Jakou máte tu svoji? Představte si velké těleso A, které se pohybuje prostorem a udržuje stálý kurs od jihu k severu. Těleso je uzavřeno ve velké skleněné kouli, na níž jsou vyleptané kružnice, které jsou vzájemně rovnoběžné a zároveň kolmé na směr pohybu – celá koule vypadá jako obrovská vánoční ozdoba. Pak si představte druhé těleso B, které se dotýká skleněné koule na jedné z vyleptaných kružnic. Bod dotyku tělesa B a koule je malý kousek pod největší kružnicí, která je zároveň kružnicí střední. Tělesa A a B se pohybují stejným směrem. Obě tělesa se pohybují rovnoměrně, těleso B však navíc ještě putuje po vyleptané kružnici, čímž se posouvá i bod dotyku tělesa a skleněné koule. Protože se B posunuje po kružnici rovnoměrně, zanechává za sebou v časoprostoru stopu ve tvaru spirály; čas je přitom totožný s pohybem k severu. Dráhu tělesa B by pak člověk stojící na tělese A uvnitř skleněné koule neviděl jako spirálu, ale jako kružnici. (Eliot, Salkind, 1975)
A teď pro ty, kteří vedle sebe ještě nemají třikrát ohnutý papírek, správně je 8.
Zdroj fotografie: www.msnbc.msn.com
Copyright © 2001 -
2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.