Když roku 1950 došlo k objevení horního patra rozsáhlého jeskynního systému, ještě nikdo netušil, že jde vlastně o lidmi již dávno objevený úkryt. V 15. století se zde totiž nalézala penězokazecká dílna, jejíž rekonstrukci a částečně zachovalé fragmenty si mohou návštěvníci prohlédnout i dnes.

Horní patro patří v konkurenci dalších dvou k nejméně rozsáhlým. Naopak patro druhé trhá svou rozlohou rekordy. Poslední patro pak běžný návštěvník nespatří, v rámci prohlídky není přístupné. Nalézá se cca 70 metrů pod povrchem země a stvořila jej voda, která postupně důkladně prorážela tunely měkkým, poddajným vápencem.

V jeskynním systému se kromě mnoha zvířecích kostí (údajně zde můžete vidět i kost z nosorožce a makaka, ovšem jakožto nepříliš biologicky zdatný člověk nemohu potvrdit, zda ona kost skutečně z nosorožce pochází) nalézají i ostatky člověka druhu homo sapiens sapiens staré 13 tisíc let. Kosti některých zvířat se datují i do období 600 tisíc let zpět. Vedou se spory, zdary dávní lidé do jeskyní spadli náhodou, či zda jejich těla odevzdala hlubinám v podobě v neznámu končících děr jejich tlupa. Každopádně jde-li o zvěř, ta zřejmě spadla omylem…

Možná i proto, že nosorožec i makak nalezli své spočinutí vedle kostry pravěké ženy, traduje se zde legenda, že tajemná žena přijela před dávnými věky do kraje na nosorožci s makakem na rameni. Pověst však jeví známky přílišné novodobosti.

Během prohlídkové trasy narazíte na řadu velkých sálů / jeskyní, nesoucí jména po svých objevitelích, stejně jako četné propasti. Obdivovat celou dobu při chůzi na 610 metrů dlouhé trase můžete roztodivné fascinující hříčky vody a vápence, tvořící všechny druhy krápníků.

A jak se do jeskyní dostanete? Nalézají se (překvapivě) kousek nad vesničkou Koněprusy, 7 kilometrů od Berouna v krásném chráněném území Český kras nedaleko hradů Křivoklát a Karlštejn.



_{Foto: Vladimír Liška,  úvodní foto: Petr Vodička, Wikipedie / CC BY-SA 4.0}