Nejste li zaregistrováni, můžete tak učinit zde, nebo si můžete nechat zaslat zapomenuté heslo

Jméno:

Heslo:
 

 ISSN 1802-2863 . Tiráž ...  Dnes je  pondělí 12.5.2025, svátek má Pankrác 

Hledej

Autorský web

Otcovi psí smrt (díl třetí)Ranní údivOtcovi psí smrt (druhý díl)Otcovi psí smrt (díl první)Tři hořkosladké básněUpíří kousnutí


Nejčtenější za 14 dní

Když pravda bolí až přílišPjeer van Eck: Lidsky nejtěžší byly přepisy SMS zprávCo mě v dubnu zaujalo na NetflixuAI v rukou Martina PetiškyO mém vztahu k upírůmUděláš chybu, umřeš aneb Magoři na kole Tajemné město Mayů ožívá: Češi a Slováci našli nejstarší observatořCo mi vadí na fanouškovi Stephena KingaZářivý úsměv bez následků: Mýty a fakta o zubních fazetáchTip na výlet: Na Novopacku se pěstoval spiritismusBreuer. Čech v Americe, kterého po letech objeviliMůry noci a jiné horory let 1870-1912


Spolupracujeme

Nabízíme mediální partnerství

www.alpress.cz

www.argo.cz

www.bioscop.cz

www.bontonfilm.cz

www.botanicka.cz

www.divadlodisk.cz

www.divadlonavinohradech.com

www.divadloviola.cz

www.dokoran.cz

www.epocha.cz

www.hostbrno.cz

www.jota.cz

www.knihykazda.cz

www.literarnistrom.cz

www.mestskadivadlaprazska.cz

www.ngprague.cz

www.supraphononline.cz

www.svandovodivadlo.cz


Tvůrčí psaní 17 - Vulgarismy, vole

28.05.2008   Jaromír Komorous   Miniškola   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk

Tvůrčí psaní 17 - Vulgarismy, volePojďme si rovnou říct názor. Čím míň, tím líp. Tak. Mantinely stojí. Exhibovat s termíny, zmíněnými v titulku bude nejspíš ten, kdo má stejně naladěné publikum před sebou. Každého věc. My se vraťme o nějaký pátek zpět. Co hledáme? Spřízněnost. Najdeme ji v dílu 3. této miniškoly. Tehdy se debatilo o čtivosti. Nedělejme z ní modlu pokusů o literaturu. Ona jí je.

Předem si nalajnujeme hřiště. &Slapeme mezi střepy mé reflexe a každý to má jinak.
Nemá cenu si nalhávat, že čtenářská obec má výchovu klášterních chovanců a zardí se při užití slova choulostivého, či dokonce nechutného. Ale zatímco někdo udiveně zakroutí hlavou, jiný se pobaveně uculí a řekne: „Pocem, mámo, hele ho, vola.“ Výsledek je stejný. S tím rozdílem, že první si nad tím říhne tlumeně do kapesníku a druhý krkne, až padají obrazy ze stěn. Jediná možná cesta podle mne neexistuje. A pak, záleží na tématu.

Úkol č.1: Stahují se mraky. Nade mnou už taky. Tak se předveďte, autoři, prosím, prosím. Jak byste to napsali ve stylu „brutus“? (Zůstaňme v něm: Doufám, že to nečte třeba Sáša Pleska ze stejnojmenné bítové legendy a „nenaklepe mi budku“).

Mám dojem, že se v něčem shodnem. Hranice možného je v přímé řeči jiná, než v popisu. Pokud se pohybujem ve vulgární přímé řeči na hranici vkusu, ušetříme tím spoustu textu na popis prostředí a charakter postav. Oni nám o tom řeknou všechno, co potřebujeme vědět.

„Hele, vole, ten mě dlouho srát nebude. Ještě jeden prud a proteče mi mezi paznechtama, prisahám bačka.“
„Vem jointa a nevychyluj. Ten je hotovej sám ze sebe. Včera mu dala stará a tak měl dneska Vánoce. Von vychladne.“
„Dědek přezrálej. Už mě nasírá ňák moc dlouho.“
„A nevychladne a nevychladne. Copak na to ještě padne?“
„Taky bych nemusel čekat a natáhnu ji tobě. A hned, blbečku. Srandu si dělej doma z upocenýho fotra.“
„A z kterýho? Můžeš mi říct?“
„Von už tam můj neleze?“
„Leze. Ale tomu dá co proto naše kvočna. A s břídilama nemá cenu ztrácet čas.“
A tak dále. Třeba dvě hodiny. Nýmandové o ničem.

Úkol č.2: Svedete-li předchozí dialog napsat slušně a bez popisu, ve stejné stopáži, jste příští hvězdou reklamních textařů v našich masmédiích. Tak do toho!

A teď něco z mé kuchyňky. Vulgarismy používám jen v krajním případě. Nevyhýbám se ale výrazům expresivním. Ale taky jen v krajním případě. Pro udržení nálady, pro přesnější vykreslení prostředí. Někomu to splývá. Mně čím dál tím ne. Ale raději něco patlám, než o tom povídám.

Zdroj foto: totem.cz


Komentáře čtenářů

Jméno: Email:
Nadpis:
Komentář:

Vulgární a urážlivé reakce budou redakcí smazány
Kontrolní otázka proti spamovacím robotům:
Jaký je součin tří a čtyř? 

Reakce k článku


Od: Milan Prokš - 28.5.2008 - 16:18

Hle vole, pocem vole...
Tak to zkusíme:
1. Je to v prdeli. A já na to čumim zevnitř.

2. "Kamaráde, už mi trochu leze na nervy. Ještě jednou mě vytočí a fakt mu něco řeknu. Vážně"
"Napij se vlažného mléka a uklidni se. Ono se mu to samotnému jednou vymstí. Včerejší noc musel strávit s manželkou a ještě dnes na to musí myslet. Poněkud ho to zklidnilo."
"Na to kolik už mu je bývá občas dost protivný."
"Tak už toho nech, poslouchej..."
"Jsem už netrpělivý, mohl bych se z toho poškorpit i s tebou, nechtěně. Vím, že vtipkuješ rád, ale zvol si laskavě jiný objekt pro žertování, prosím. Například tvůj tatínek...“
„Nejsem si jistý, zda máme na mysli stejnou osobu.“
„Nemyslel jsem mého tátu... On už vás nenavštěvuje?“
„Ó, ano, ale moje maminka nemá kdy si s ním povídat.“


Od: Milan Prokš - 28.5.2008 - 16:29

Nebo ještě...
1. Bazén plný sraček. Já plavu si v něm znáček.
(Omlouvám se všem klášterním chovancům.)


Od: Renata Šindelářová - 31.5.2008 - 23:07

No tak jo...
1. Nestači, že sme v řiti? Eště se tu nesviti!
(Elektrika je moc drahá, nemá na to ani Praha!)

2. "Ten chlap mě skutečně štve. Někdy mám chuť si na něj počkat před domem a nabarvit mu tváře."
"To si radši vem něco na uklidnění! Vždyť je to vlastně chudák. Je to pro něj velice těžká situace."
"Jenomže pro mě taky. Jen jeho existence mě uráží."
"Vždyť já vím. Ani pro mě to není snadné."
"Myslíš to vážně? Tak proč s tím nic neuděláš?"
"Proč bych s tím něco dělala?"
"Přiznej se rovnou. Proč s ním pořád spíš?"
"Protože jsem jeho manželka, miláčku. Však ty tu svou také právě nešidíš. Tak bys to měl chápat."
A tak dále. A tak tak dále. Třeba i celý život...


ISSN 1802-2863 . Tiráž

Copyright © 2001 - 2025 www.webmagazin.cz Všechna práva vyhrazena - All rights reserved.
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu redakce Webmagazin.cz zakázáno.
Redakce nezodpovídá za obsah příspěvků.

Redakce, Reklama - Podmínky a právní omezení - Registrace

Vygenerováno za 0.0265 s