Hledání pod pyramidami
30.05.2008
Jaromír Komorous
Literatura
Přesypávám obrovský pytel otázek. Kdy? Proč? Jak? Ty a odpovědi na ně se skrývají v knize Objevování starého Egypta. Tento vak, shozený z ramen erudovaného autora Miroslava Vernera, nabízí laické veřejnosti i odborné komunitě zevrubný obraz českých egyptologů během půlstoletí jejich přítomnosti v zemi na Nilu.
Miroslav Verner je současným ředitelem Českého egyptologického ústavu, jenž se citovaným archeologickým výzkumem může pyšnit. Je vskutku čím.
Ale nejen jím. Na tradici archeologie navazují třeba lingvistická bádání a vůbec zkoumání egyptštiny a související koptštiny (viz působení různých dynastií na území Egyptu). Česká egyptologie získala světovou proslulost a velice srozumitelná je i její účast na projektech, řízených mezinárodní organizací UNESCO.
Opodstatnění ústavu podpořil svou návštěvou severoafrického terénu ve svém volebním období i president Václav Havel.
Už dělení knihy do kapitol zavede čtenáře do konkrétního prostředí a nabudí příjemné představy svými názvy.
Tajemná země na Nilu. Kapitola první.
Příběh mocného vezíra.
Záhada královské matky. Titulky jak z pohádek. V obsahu jich najdeme třináct.
Kniha je příjemně napěchovaná fotodokumentací s doprovodnými a vysvětlujícími kresbami. Na čtyřech stech stránkách nám autor přibližuje velké dobrodružství s hmatatelnými výsledky, uloženými v muzeích celého světa. Jasně, nejvíc v Praze a Káhiře, ale my držíme vítanou rukověť i k nim.
Dlužno říct, že z knihy se dozvíme o úspěšném startu ústavu díky dnes problematicky vnímané velepřehradě v Asuánu. Horečnatě probíhající archeologický výzkum si mezinárodní přístup vynutil. Termín dokončení a napouštění přehrady nad výzkumníky visel jak pověstný Damoklův meč. Megalománie a nerespektování jakýchkoliv aspektů dějin není jen výsadou prosovětských zemí, jejichž součástí tehdejší Egypt rozhodně byl. Pokora schází leckde, i na druhé straně zeměkoule, ale zůstat můžete i v Čechách.
Jistě upoutá i zmínka o přiblblých normalizačních létech a silně omezených krocích vládnoucích normalizátorů. Jejich krátkozrakost šla tak daleko, že zanikl na pár let i Egyptologický ústav v Praze, do té doby jedno z nejrespektovanějších center v oboru, s uctivými ohlasy celého archeologického světa.
Nová koncese přišla ale už v roce 1976.
Na Filozofické fakultě University Karlovy tedy funguje ústav mezinárodně uznávaný. Je radost vydat se v jeho stopách při Nilu a s pomocí nich se alespoň knižně trochu zorientovat v dění Egypta. Pro nás jistě v zemi s rouškou tajemství, a proto exotické.
Miroslav Verner: Objevování starého Egypta
Vydalo nakladatelství Paseka roku 2008
Zdroj obrázku www.paseka.cz