Začala vycházet dlouho zakazovaná díla, např.
Pasternakův Doktor Živago, a začaly se objevovat zárodky občanské společnosti. Disent již nebyl jediným, kdo vydával samizdatový časopis, často velmi radikální.
Všichni žádali jediné:
odstranění komunismu, vlády jedné strany a demokratické změny. To však bylo i na liberálního Gorbačova příliš, takže nakonec se postavil proti těmto iniciativám. Tím pádem se i občané postavili proti Gorbačovovi.
V květnu 1988 se ustavila silně protikomunistická strana Demokratická unie, o dva roky později hlavní opoziční strana Demokratické Rusko. Nomenklatura se však stále odmítala vzdát moci. Na druhou stranu nemohla dál nebrat nové iniciativy a politická uskupení v potaz. Proto docházelo v KSSS k mnohým sporům. Gorbačov se často
hádal s Borisem Jelcinem, tehdejším předsedou moskevských komunistů. Za kritiku strany se Gorbačov snažil Jelcina zbavit tím, že jej roku 1987 sesadil z vysokých funkcí, ale Jelcin se nedal. Svým populistickým vystupováním i kritikou Gorbačovovy politiky si získal nejen u Moskvanů velikou popularitu a byl v březnu 1989 zvolen za delegáta Moskvy do Shromáždění lidových zástupců. O rok později byl zvolen předsedou Prezídia Nejvyššího Sovětu RSFSR, takže jej Gorbačov už nemohl odstranit. V červenci 1990 vystoupil z KSSS a o rok později zvítězil ve volbách do křesla prezidenta RSFSR.
Gorbačov se snažil alespoň o částečné zavedení
demokratických principů v jinak stále totalitním státě. Požadoval volby z více kandidátů, roku 1988 se zasadil o snížení kontroly strany nad státními institucemi i o zřízení Sjezdu lidových zástupců jakožto nového legislativního orgánu, do nějž v březnu a dubnu 1989 proběhly první volby.
15. března 1990 byl Gorbačov zvolen prvním prezidentem SSSR. Netušil, že bude i posledním.
18. srpna 1991 provedli komunisté vedení Vladimírem Krjučkovem
puč s cílem odstranit Michaila Gorbačova. Ten tak byl tři dny
uvězněn na Krymu v prezidentské dače (letním sídle). Proti pučistům zasáhl
Jelcin, jenž si projevem z věže tanku získal ještě větší popularitu.
Když se Gorbačov vrátil do Moskvy, zjistil, že státní aparát poslouchá spíše Jelcina než jeho. Z KSSS Gorbačov vyhodil mnoho lidí včetně pučistů, snažil se udržet KSSS v jednotě a svou politiku i nadále hájil jako pravou Leninskou cestu. Bylo však už příliš pozdě, aby na to lidé slyšeli. Gorbačov byl pro Rusy již překonanou politickou figurou. Jelcin navíc v listopadu 1991 zakázal Komunistickou stranu v celé RSFSR.
Začátkem prosince téhož roku se sešel s prezidentem Ukrajiny Leonidem Kravčukem a běloruským vůdcem Stanislavem &Suškevičem, s nimiž
dohodl konec existence Sovětského svazu. Ten měl být nahrazen Společenstvím nezávislých států. 25. prosince pak
Gorbačov abdikoval na funkci prezidenta SSSR...
Poslední díl seriálu si můžete přečíst v pátek 20.6.2008
Četli jste i předchozí dva díly seriálu?
1. díl - (klikni)
2. díl - (klikni)
Foto: tyden.cz