Z města autobusovou linkou vyjedete až na hraniční Cínovec. Ve výšce okolo 870m poskytne teplotu až o 6°C nižší, než jakou najdete dole mezi domy. A když tam je 30°C ? Tady v červnu kvetou louky. V ohradách se pasou koně. Přichází chlapík a ukazuje aktivně cestu. Z chalupy je slyšet zautomatizovaný ženský hlas: „Dělej taky něco užitečného …“

Hřebenová cesta východním směrem je značena červeně. Pohodlná až hanba. Cyklistů hafo. Autobus jezdí o víkendech s vlekem a vyváží nahoru spoustu kol. Není se tedy čemu divit. Převýšení bezvýznamné, hustota tras nebývalá, dlouhé sjezdy do údolí závěrečnou odměnou. Po dvou kilometrech první vzrušení. Mrtvé dítě. Nebojte se. Tak říkají místnímu prameništi. Studánky, potůčky, mokřiny. Za ním nejvyšší kopec oblasti. Cínovecký hřbet. Celých 880m. Cesta má břehy a každou chvíli láká ke spočinutí. Znáte to. Suchý drn pod zadkem, klátící nohy nad štětovým dnem. Sušenky, jablko. Výhledy k německy mluvícím sousedům. Na rozdíl od naší strany je vidět sem tam i rozhledna. Po osmi kilometrech Komáří hůrka. 809m. Osvěžovny, od dřevěných lavic pod slunečníkem po stůl s ubrusem v horské chatě. Konečně rozhledna. Ale jsme v Čechách. Je zavřená. Prý už dlouho. Ale dočasně. To známe! Nával před panoramatickou mapou: „Hele, miláčku, naše ulice …“ „ Ja, Ja, Meine Liebe …“

Komáří hůrka je vděčným cílem. Kruhovitý rozhled na České středohoří, Krušné hory, Děčínský Sněžník, Lužické a Jizerské hory. Krkonoše jsem neuzřel. Kouřmo, řekly rosničky. Stopy po odvalech z bývalých cínových dolů roztroušené po svahu. Pod vrcholem kaple sv.Wolfganga. V ní neuvěřitelná informátorka. Po kouzelném slůvku „zaplaťpánbů“ podá vyčerpávající referát o všem, co se událo na kopci, od Bělohorské bitvy do posledního klinkání na znamení konce šichty v dole. Mimochodem, poslední dolování v roce 1820. Největší atrakce je ovšem sedačková lanovka z Krupky-Bohosudova, dlouhá 2500m. Jízda 15 min. Neber to! I když pěšky dolů je jen asi 6 km, jízdu nad korunami stromů za 8 pětek si nemohu nechat ujít. Sugesce, jak elektrický úhoř, mi sází do hlavy, že mi ztrátou výšky zaléhá v uších. V dolním Bohosudově klášter a gotická křížová cesta. V Teplicích si můžete přidat třeba botanickou zahradu. Nebo zámek. Stihnete obojí. Já volil točené.

Zdroj fotografie www.pruvodce.turistik.cz